Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje vzhledem k novým informacím o Fremrově činnosti před rokem 1989.

„Ústavu pro studium totalitních režimů ale nejde pouze o jednoho vybraného soudce. Ústav musí zkoumat fungování celé komunistické justiční mašinerie, podobně jako to činí kolegové z paměťových institucí v Německu, Polsku či v pobaltských státech. Veřejnost má právo vědět, jak fungovala komunistická justice. Stejně tak si ale zaslouží informace o tom, jak rozhodovali konkrétní soudci v konkrétních případech v rámci normalizačního soudního aparátu,“ uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiály v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110 000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.

Fremr podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy za „nepovolené opuštění republiky” odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni byli po revoluci rehabilitováni a procesy byly označeny za politické, uvedl ústav. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.

Od nástupu do úřadu jsem opakovaně zdůrazňoval, že vystavět silný a nezávislý Ústavní soud je jednou z mých nejdůležitějších povinností. Každou osobnost české justice, kterou na pozici ústavního soudce navrhuji, vybírám po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 9, 2023

Pavel si vyžádal informace ke Fremrovi z archivů, rozhodne podle nich

Prezident Petr Pavel požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to dnes uvedl na sociální síti X, dříve twitteru.

Pavel uvedl, že každou osobnost české justice, kterou navrhne na ústavního soudce, vybírá po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací. „To platí i u Roberta Fremra. Není mi proto lhostejné aktuální prohlášení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů. Údajně je doposud nikdo systematicky nestudoval,“ dodal prezident.

Pavel proto požádal o poskytnutí relevantních informací a zdrojů v této věci, aby se detailně seznámil s jejich obsahem, podotkl. Archiv hlavního města Prahy požádal o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Fremr rozhodoval. „Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí,“ uvedl.

Prezident v pondělí oznámil, že Fremra prozatím ústavním soudcem nejmenuje, i když pro něj získal souhlas Senátu. Nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989 chce prostudovat a konzultovat s odborníky, řekl. Fremr rozhodnutí respektuje.

Kandidát na ústavního soudce R. Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983-85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován.

— Marek Hilšer (@MarekHilser) August 6, 2023

Média v posledních dnech rozebírala Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Další informace zveřejnil v neděli senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Na sociální síti X napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 lidí za emigraci, z nichž mnozí přišli o majetek a jejich rodiny byly postiženy perzekucí.

Pavel v Senátu minulý týden řekl, že Fremr získal nominace na ústavního soudce od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si Fremr v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.