Moč je sterilní a navíc plná dusíku, draslíku a jiných minerálů, které lze najít v hnojivech, takže technicky vzato je skvělým hnojivem. Navíc ekologickým. Po vědecké stránce tak Raguetová nedělá nic špatného, ba naopak. Podle studie Francouzské agentury pro územní plánování by se díky využití veřejné moči dalo denně upéct až 29 milionů bochníků chleba a příroda by tak byla ušetřena 703 tun dusíkatých hnojiv.

"Moč je podceňovaná tekutina, která obvykle končí v odpadu," říká Raguetová, která ji využívá pro svůj chleba nazvaný "Kadeř Zlatovlásky".

Nutno podotknout, že veřejné vykřikování o "chlebu z moči pařížských žen" pekařka používá spíš jako účinnou reklamu. Ve skutečnosti si ale rozhodně nepředstavujte, že s ní například zadělává kvásek. Skutečnost totiž až tak kontroverzní není – sebranou moč dvacetkrát zředí a vzniklým roztokem pak stříká své pole s pšenicí.

Takže celý proces připomíná hnojení pole klasickým hnojem. Jen holt představa pekařky schraňující moč z veřejných záchodků nevyvolává zrovna libé pocity. Na to však Raguetová sází – vždy se najde dost lidí, kteří budou ochotni chléb ochutnat navzdory jeho PR, nebo možná právě proto.

Jen tedy její byznys plán trochu narušuje covidová pandemie a s ní informace o tom, že se koronavirus vylučuje i močí…