Hlasování o nedůvěře vyvolalo opoziční hnutí ANO s podporou SPD kvůli aféře kolem bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení energetické krize. Uskutečnilo se osm měsíců po jmenování kabinetu ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Debata trvala nepřetržitě 22 hodin.

Nerozborné stranické tábory

Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 84 přítomných poslanců opozice, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Návrh podpořili podle očekávání jen poslanci ANO a SPD.

Proti nedůvěře se vyslovilo 100 přítomných zákonodárců pětice koaličních stran. Ostatních 16 poslanců bylo omluveno, po osmi z vládního i opozičního tábora.

Poslanci hlasovali po jménech od vylosovaného člena dolní komory, kterým se stal Libor Turek z ODS. Při hlasování se přišlo na to, že poslankyně TOP 09 Martina Lisová získala sňatkem příjmení Ochodnická, což původní podklady nezaznamenaly.

Ochodnická proto musela hlasování pod novým jménem zopakovat.

Časy se mění...

Představitelé ANO dříve slibovali, že při českém předsednictví v Radě Evropské unie se vládě vyslovit nedůvěru nepokusí. Podle lídra hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše se ale situace změnila.

Fiala reagoval, že Babiš se snaží zakrýt své vlastní problémy. Obžalovaný předseda ANO se proti tomu ohradil a řekl, že se na soud v dotačním případu Čapí hnízdo těší.

Z dosavadních 17 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl zatím pouze jeden v březnu 2009. K opozici se při hlasování o vládě Mirka Topolánka (ODS) v době českého předsednictví EU připojili čtyři koaliční poslanci, takže získala potřebných 101 hlasů.

V minulém volebním období odolal Babišův menšinový kabinet ANO a ČSSD třem pokusům o svržení.