V zemích eurozóny míra inflace v listopadu klesla rovněž o půl bodu a činila 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. Před rokem, tedy loni v listopadu, byla míra inflace v eurozóně 10,1 procenta a v celé unii 11,1 procenta.

Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v unii. Teď má inflaci 7,7 procenta. V Polsku míra inflace zůstala na říjnové hodnotě 6,3 procenta, na Slovensku klesla na 6,9 procenta. Před rokem byla inflace v Česku na 17,2 procenta, v Maďarsku na 23,1 procenta, na Slovensku 15,1 procenta a v Polsku 16,1 procenta.

Meziměsíčně se ceny v eurozóně o 0,6 procenta snížily, v celé EU proti říjnu klesly o 0,4 procenta. V České republice pak ceny zůstaly meziměsíčně beze změny, stejně jako v Maďarsku. Na Slovensku o 0,2 procenta vzrostly, v Polsku se ceny meziměsíčně zvýšily o 0,6 procenta.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek připomněl, že data o inflaci v Česku zkresluje statistický vliv loňského úsporného tarifu na energie. „Takže výsledky inflace za poslední letošní kvartál nemá smysl až tak přeceňovat,“ uvedl. „Podstatnější jsou trendy, a ty vyznívají mnohem pozitivněji než prezentovaná data. Konkrétně jádrová harmonizovaná inflace v ČR tentokrát poklesla pod hranici šesti procent,“ doplnil Dufek. Očekává, že v lednu inflace v České republice i v metodice Eurostatu klesne ke třem procentům.

Také Český statistický úřad (ČSÚ) dnes upozornil, že údaj za Česko je silně ovlivněný úsporným tarifem na energie. Výši jeho vlivu na mezinárodní srovnání statistici odhadli na 2,8 až 2,9 procentního bodu. Při jejím zohlednění by tedy harmonizovaná inflace, kterou Eurostat používá, činila v Česku přibližně 5,1 až 5,2 procenta. „V rámci EU bychom se tak posunuli o šest příček a měli bychom inflaci nikoliv nejvyšší, ale nižší než Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko a Bulharsko,“ uvedl ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Zároveň upozornil, že je těžké pořadí odhadnout, protože i některé jiné země uplatnily nějakou formu kompenzací vysokých cen energií.

Po Belgii byla v zemích EU nejnižší míra inflace v Dánsku, kde činila 0,3 procenta. Třetí nejlepší byla Itálie, kde ceny meziročně vzrostly o 0,6 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Maďarsko, třetí pak Slovensko s Rumunskem, shodně 6,9 procenta. Ve srovnání s říjnem se v sedmadvacítce členských států míra inflace zmírnila ve 21 zemích, ve třech se nezměnila a ve třech se zvýšila.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,69 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,37 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -1,41 procentního bodu.