Spolkový sněm už loni v listopadu o novém hlasování v části Berlína rozhodl, konkrétně ve 431 okrscích, z nichž 104 je korespondenčních. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ale označila za nedostatečné, protože chtěla volby zopakovat ve více okrscích, takže se obrátila na ústavní soud. Ten dnes unii vyhověl a nařídil nové hlasování v dalších okrscích včetně přidružených poštovních okrsků. Berlín je rozdělen do 12 volebních obvodů, které mají celkem 2256 volebních okrsků.

Spolkový soud tak dnešním verdiktem zrušil nejen platnost spolkových voleb v dalších okrscích, zároveň zneplatnil loňské rozhodnutí Spolkového sněmu o rozsahu opakovaných voleb.

Soud zároveň souhlasil s postojem parlamentu, aby lidé při opakovaných volbách odevzdali oba hlasy, které němečtí voliči mají. Prvním hlasem vybírají konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporují stranu, která se nemusí shodovat s příslušností kandidáta z prvního hlasu.

Opakované hlasování současný poměr sil ve Spolkovém sněmu neovlivní, protože v 736členném zákonodárném sboru drží vládní strany většinu 417 hlasů. Do problémů se ale v případě opakovaných voleb v celém Berlíně mohla dostat postkomunistická Levice, která v roce 2021 skončila se 4,9 procenta těsně pod pětiprocentní hranicí. Do Spolkového sněmu se nakonec dostala, protože splnila náhradní podmínku v podobě zisku nejméně tří přímých mandátů.

„Po verdiktu Spolkového ústavního soudu jsem si oddechnul. Levice tak zůstává ve Spolkovém sněmu,“ napsal na síti X bývalý šéf parlamentní frakce strany Dietmar Bartsch. Levice před časem kvůli rozštěpení přišla o právo na vlastní frakci, náhradou zakládá poslaneckou skupinu.

Bin erleichtert nach dem Urteil des BVerfG.
Damit bleibt @dieLinke im Deutschen Bundestag. Wir werden unsere Aufgabe als DIE soziale Opposition wahrnehmen.

— Dietmar Bartsch (@DietmarBartsch) December 19, 2023

V září 2021 se v Berlíně společně se spolkovými konaly i regionální volby a i místní referenda. Hlasování doprovázely chaotické podmínky, kdy někteří lidé dokonce nemohli z různých důvodů vůbec odevzdat svůj hlas. Před volebními místnostmi v metropoli se tehdy tvořily dlouhé fronty, ve kterých voliči čekali i po oficiálním konci hlasování. V místnostech chyběly hlasovací lístky, problémy byly i s volebními seznamy a vůbec s organizací hlasování. K problémům tehdy přispěly i rozsáhlé uzavírky kvůli souběžnému konání maratonu.

Kvůli zmíněnému chaosu se v Berlíně letos v únoru zcela opakovaly regionální volby, po kterých post primátora získal konzervativec Kai Wegner. Po volbách v roce 2021 přitom město vedla sociální demokratka Franziska Giffeyová.

Spolkový ústavní soud uvedl, že nenařídil celkové opakovaní spolkových voleb, jak o tom u regionálních voleb rozhodl berlínský ústavní soud, protože se lišila povaha pochybení a protože pro výběr poslanců Spolkového sněmu a berlínské Poslanecké sněmovny platí odlišné právní předpisy. Jako příklad zmínil použití okopírovaných hlasovacích lístků, což ve spolkových volbách zjištěno nebylo.

Soud se podrobně věnoval problémům, které hlasování doprovázely. Ne všechny výhrady kritiků, jako byly například dlouhé čekací doby či hlasování po oficiálním konci voleb, ale označil za chybu. Za chyby nicméně považuje to, že někteří voliči dostali hlasovací lístky ze sousedních volebních okrsků a že několik volebních místností bylo během hlasování dočasně zcela uzavřeno.