Dnes je sobota 28. května 2022., Svátek má Vilém
Počasí dnes 17°C Dešťové přeháňky

Evropská unie chce kvůli Rusku posílit společnou obranu

Evropská unie chce kvůli Rusku posílit společnou obranu
„Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell | zdroj: Profimedia

Státy Evropské unie se včera v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.

Ministři zahraničí a obrany členských zemí zároveň schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.

EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí. Ministři se také shodli na dalším financování nákupu zbraní pro Ukrajinu.

Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.

„Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Obrana EU

Unijní země před ruskou invazí neměly na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce.

Pod vlivem agresivní ruské politiky však unijní země podpořily vytvoření společné brigády. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová řekla, že Německo je připraveno postavit základ této jednotky, aby mohla být funkční od roku 2025. Součástí brigády rychlého nasazení budou také letecké a námořní síly.

Silnější obranné vazby v rámci sedmadvacítky výrazně podporovaly zejména státy, které nejsou členy NATO, tedy skandinávské země či Rakousko. „Musíme se stát rychlejšími, zvláště s ohledem na tak složitou situaci, které nyní čelíme,“ řekla rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová.

Strategická koncepce však vychází vstříc i členům aliance, když zdůrazňuje další posílení spolupráce s třicetičlenným vojenským blokem. Unijní země by podle plánu měly společně identifikovat nedostatky, které v obraně mají, a snížit svou závislost na nákupu vojenských technologií z mimounijních států. Evropská komise má do května připravit analýzu slabých míst evropské obrany, z níž by společné projekty a nákupy techniky měly vycházet.

Ministři se také shodli na vyčlenění dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z obranného fondu EU na nákup zbraní požadovaných Ukrajinou, mimo jiné protitankových a protivzdušných střel. Unie již stejnou částku uvolnila na vojenské vybavení pro Kyjev před dvěma týdny, kdy rozhodla o svém historicky prvním společném financování zbraní pro mimounijní zemi. Další dodávky zbraní Ukrajině slíbila řada členských států včetně Česka.

Zdroje: