Zatím pomáhali v malé obci Vyšné Nemecké blízko hranic. Je na ní hlavní silniční hraniční přechod mezi oběma zeměmi. „Když člověk jede na hranice a vidí se s těmi lidmi a slyší jejich příběhy, přijde mu surreálné, že tady lidé normálně žijí dál své životy,“ řekl Bastl ČTK.

„Začalo to tak, že můj kamarád se svým starším bráchou se o víkendu po vypuknutí války rozhodli, že chtějí nějak pomoct. Jeli do obce Vyšné Nemecké naslepo, zůstali na víkend, aby se zorientovali a zajistili si potřebné kontakty. Starší brácha kamaráda pak začal vše koordinovat, já jsem se k nim přidal,“ uvedl student Masarykovy univerzity. Jako student si nemohl dovolit dát dohromady materiální pomoc, podařilo se jim ale uspořádat sbírku.

Starosta brněnské části Líšeň Břetislav Štefan jim po domluvě půjčil prostory radnice, kam se vybrané věci nanosily. Vybíralo se teplé oblečení, deky, hračky pro děti, jídlo a další věci. „Lidé tam nosili věci a přispívali nám na pohonné hmoty. My jsme pak ze všeho podávali report, kolik se vybralo, kolik jsme projezdili, kolik věcí jsme odvezli na hranice,“ popsal Bastl.

LONDON (AP) - UN refugee agency says more than 3.5 million refugees have now fled Ukraine in the wake of Russia's invasion.

— Melissa Chan (@melissakchan) March 22, 2022

Na hranicích byl pomoci nedostatek. „Chyběli jim tam lidi, lidí je potřeba co nejvíc. Slovenská vláda tvrdila, že je na místě spousta dobrovolníků. Dobrovolníci si ale někdy potřebují i odpočinout, vyspat se. Nejde jen o to přivézt materiální pomoc a odvézt uprchlíky, ale i přesunout vybranou pomoc tam, kde je potřeba. Dovezli jsme třeba haldu spacáků do místní školy, kde je děti s učitelkami místo tělocviku třídily. Potom jsme k večeru šli k hranicím, kde nás kamarád Honza šel zaregistrovat, že máme 14 míst do Brna a jeli jsme zpátky s uprchlíky,“ řekl.

„Jsou stejní jako my.“

Podle Bastla se situace na hranicích mění z hodiny na hodinu. Uprchlíci tam přijíždí ve vlnách a někdy je potřeba jídlo, jindy zase oblečení. Sám ale nechápe, proč se někteří lidé v Česku diví, že mají uprchlíci drahé oblečení.

„Na Ukrajině jsou úplně stejní lidé jako my, nejsou to žádní lidé z chatrče. Někdo se diví, že když přijedou, mají značkové oblečení. To si mají vzít otrhané kalhoty, aby vypadali jako 'správní' uprchlíci?,“ ptá se Bastl.

Problémem na hranicích je kromě organizace i získávání informací. V rámci studentských univerzitních médií v Brně proto vznikala informační videa. „Natáčeli jsme je, protože se na hranicích šíří dezinformace o tom, že se za jídlo musí platit a podobně,“ uvedl Bastl. Podle něj je zjišťování informací pro uprchlíky složité, obrací se proto na sociální sítě.

„Lidé si zjišťují informace hlavně na facebookových skupinách daných přechodů, kde jsou místní koordinátoři, ale veřejně všechny informace nikde shrnuté nejsou,“ doplnil.