Evropská komise má zvážit alternativní možnosti poskytnutí půjčky Ukrajině
20. 3. 2026 – 6:52 | Ekonomika | Jasmína Krásná
Šéfové států a vlád zemí EU na čtvrtečním summitu požádali Evropskou komisi o prozkoumání jiných možností, jak Ukrajině poskytnout půjčku, kterou ruské agresi se bránící země nutně potřebuje.
Novinářům to v noci v Bruselu řekl německý kancléř Friedrich Merz poté, co maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek večer na Evropské radě trval na blokování půjčky. Orbán podle šéfa německé vlády musí dodržet dohodu o půjčce Ukrajině z prosincového summitu bloku a nyní poškozuje pověst EU jako celku.
Maďarsko i po dnešku dál blokuje schválení půjčky, která by Ukrajině umožnila financovat chod státu i další obranu před už pátým rokem pokračující ruskou agresí. Kyjev peníze potřebuje nejpozději v dubnu, jinak se zřejmě ocitne ve vážných finančních problémech.
Maďarský premiér podle kancléře Merze "porušuje jeden ze základních principů naší spolupráce".
"Toto je vážné porušení loajality mezi členskými státy, podkopává to schopnost Evropské unie jednat a poškozuje to pověst EU jako celku," řekl Merz.
On a další lídři zemí unie nedokázali na summitu v Bruselu přesvědčit Orbána, aby zrušil blokádu finanční pomoci Ukrajině v hodnotě miliard eur. Rozhovory skončily ve čtvrtek bez vyřešení sporu.
Podle diplomatů ostatní lídři Orbánův postoj kritizovali jako nepřijatelný a poukázali na to, že s plánem pomoci Ukrajině až do výše 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu Kč) souhlasil již na prosincovém summitu.
Orbán odmítá půjčku, která ke konečnému spuštění vyžaduje jednomyslný souhlas všech hlavních měst evropského bloku, posunout, dokud nebude obnoven dovoz ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska.
Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl, Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Orbán ukrajinskou stranu obviňuje ze snahy vyvolat v jeho zemi politickou krizi před dubnovými volbami, kde mu hrozí konec v čele vlády.
Merz se vyjádřil také k debatě o změně systému emisních povolenek EU ETS, která patří mezi priority české vlády. Německý kancléř řekl, že ačkoli se šéfové států a vlád shodli na potřebě učinit některé modifikace "šité na míru", systém jako takový nebyl zpochybněn.
Česká republika je jednou z deseti zemí, které se připojily k dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS.