„EBRD se zapojí pouze na přechodnou dobu, maximálně na pět let. Její přítomnost bude ve svém rozsahu omezená,“ sdělila banka ČTK. „Doplníme podporu, kterou poskytuje Evropská investiční banka (EIB) spolu s Evropskou unií.“

V současné době EBRD soustředí veškerou svou činnost na pomoc zemím zasaženým pandemií. Na roky 2020 a 2021 si na tyto účely vyhradila 21 miliard eur (přes 550 miliard Kč) a důraz chce klást na podporu reálné ekonomiky a rozvoj infrastruktury. Za loňský rok už vynaložila přes 11 miliard eur, což je rekord. Česká republika patří v Evropě k zemím, které jsou pandemií zasaženy nejvíce.

„Naše žádost o obnovení investic se na půdě EBRD dočkala silné podpory především ze strany ostatních evropských akcionářů. Věřím, že pomoc ve formě půjček, technické asistence nebo kapitálových investic ze strany EBRD může urychlit zotavení českého hospodářství po pandemii koronaviru,“  reagovala na webových stránkách svého úřadu česká ministryně financí Alena Schillerová. EBRD bude podle ministerstva v České republice nově působit v oblasti zelených investic, obnovitelných zdrojů a infrastruktury, digitalizace, informačních a komunikačních technologií nebo v rámci finančního sektoru.

„Očekáváme, že by to mohlo být v rozsahu 100 milionů až 200 milionů eur (2,6 miliardy až 5,2 miliardy Kč) ročně. Může to být více, ale i méně,“ řekla ČTK výkonná ředitelka EBRD pro střední a jihovýchodní Evropu Charlotte Ruheová. „Místopředsedkyni (české vlády a ministryni financí Aleně) Schillerové jsme vysvětlili, že kdyby se nám s vládou podařilo změnit některá pravidla a v některých sektorech prosadit reformy, mohli bychom udělat i víc, než bez těchto změn,“ dodala.

EBRD upozornila, že pro Českou republiku zůstává prioritou přechod k takzvané zelené energii. Náročnost energetického sektoru je proti průměru Evropské unie téměř dvojnásobná a země patří k největším producentům skleníkových plynů v Evropě. Zhruba 75 procent tepla pochází ze spalování uhlí. EBRD proto může nabídnout své zkušenosti při zlepšování regulatorního prostředí u obnovitelných zdrojů energie a prostřednictvím úvěrových linek podpořit investice do zvýšení efektivity energetického sektoru.

Banka může při investicích využít i takzvaného pákového efektu, což znamená, že se zapojením peněz z dalších zdrojů může být celková použitelná částka několikanásobně vyšší, než kolik EBRD sama investuje. Na pomoci se hodlá banka podílet jak přímými investicemi, tak ve spolupráci se soukromým kapitálem. Podpora bude směřovat firmám, které kvůli pandemii přišly o příjmy, ale i podnikům, které našly nové možnosti růstu, ovšem nemají na prosazení svých plánů peníze. Banka investuje rozvojový kapitál, aby podpořila malé a střední podniky, které jsou inovativní a u kterých je předpoklad, že mohou silně růst.

„Financování reálné ekonomiky usnadní i další rozvoj místního kapitálového trhu,“ uvedla banka, která sídlí v Londýně.

EBRD vznikla v roce 1991 s cílem pomoci zemím bývalého východního bloku s transformací na tržní hospodářství. Později svou působnost rozšířila do zemí Blízkého východu a Střední Asie. Česká republika patří k zakládajícím členům EBRD. Banka v Česku přestala investovat koncem roku 2007, kdy země požádala o takzvanou graduaci, aby už další peníze od EBRD nedostávala. V tomto směru je Česká republika jedinou zemí EBRD. Česko ale zůstalo akcionářem EBRD a banka má v zemi stále i své investiční portfolio.

Od roku 1991 banka investovala více než 145 miliard eur (3,8 bilionu Kč) do více než 5700 projektů. Investice EBRD v České republice dosáhly 1,2 miliardy eur (31,5 miliardy Kč) a směřovaly do 109 projektů, jejichž celková hodnota přesahuje 5,2 miliardy eur.