(AKTUALIZOVÁNO) Senát chce po vládě jasnější strategické zacílení Národního plánu obnovy, který má posloužit pro čerpání peněz EU na pomoc ekonomice po koronavirové krizi. Požaduje rovněž stanovení priorit a měřitelných indikátorů naplňování cílů. Senátoři dnes k tomu kabinet vyzvali na podnět svých výborů.

Vicepremiér Karel Havlíček senátorům řekl, že vize plánu je jasná a je zaměřena na ekonomiku s přidanou hodnotou, na digitalizaci a na podporu vědy, výzkumu a inovací. Aktuálně by mohlo být rozděleno v rámci plánu 172 miliard korun, požadavky jsou ale na částku o 100 miliard korun vyšší, uvedl Havlíček. Připomněl, že 37 procent peněz musí být použito na boj s klimatem a pětina na digitalizaci.

Plán by měl být připraven 25. března a do konce dubna má být předložen Evropské komisi k posouzení. „Je solidní šance toho, že by to mohlo projít bez větších problémů,“ uvedl Havlíček.

Vláda by podle senátních požadavků měla místo průběžného financování důchodového účtu podpořit zvýšení odolnosti systému sociálních služeb, mimo jiné zvýšení počtu sociálních pracovníků a jejich digitální gramotnosti a řešení jejich odměňování. V rámci reforem by měl kabinet podpořit změnu ve financování zdravotní a sociální péče v pobytových a terénních službách.

Ve zdravotnictví by vláda měla podpořit posílení a rozvoj primární péče a zvýšení dostupnosti zdravotní péče v regionech a příhraničních oblastech. Plán by měl podle Senátu také více pamatovat na podporu cestovního ruchu a lázeňství jako odvětví, která byla nejvíce postižených dopadem protiepidemických restrikcí.

V rámci systémové podpory veřejných investic by plán neměl podle Senátu obsahovat podmínku, která umožňuje financovat pouze projekty zahrnuté do Národního investičního plánu, ale podporu investic zaměřit na regiony s velkými strukturálními problémy. Prioritou by měla být také podpora vzdělávání, kultury a boj se společenskými i ekonomickými důsledky epidemie.

(11:23, původní zpráva) Vládní plán podle Beka „postrádá jasné zacílení na ekonomické s sociální priority“. Je spíše „sbírkou nápadů, které se nacházely ve vládních šuplících“ a na jejich realizaci dosud chyběly peníze, řekl Bek. „Jestliže první verze z podzimu minulého roku byla vnímána jako zcela nedostatečná, současný stav je v očích senátorů - vyjádřeno školní známkou - horší čtyřkou,“ dodal.

Nytra uvedl, že plán je hotov možná jen z půlky. „Kdo šel kolem Strakovky (sídla vlády), dal tam nějaké opatření,“ charakterizoval Nytra vládní dokument. Plán podle něj reflektuje rozdíly mezi jednotlivými regiony, málo akcentovaná je otázka cestovního ruchu. „Nezpochybňujeme to, aby se investovalo, ale některé body nemají smysl a logiku,“ dodal Nytra.

Vláda České republiky připravila dokument Východiska Národního plánu obnovy. Národní plán obnovy má být strategickým dokumentem, kterým Česko žádá o schválení finančního balíčku asi 172 miliard korun z Facility na podporu oživení a odolnosti.

Plán je rozdělený do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizace, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence.

Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení Národního plánu obnovy duben. Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.