Cukr začal v unii v meziročním srovnání zdražovat už v srpnu 2021 a od té doby se jeho cena trvale zvyšuje. Loni v březnu meziroční nárůst činil 11 procent, a byl tak zhruba šestinový proti růstu z letošního března. Ještě výraznější rozdíl je vidět při srovnání s předloňským březnem, kdy cukr v EU meziročně zdražil o 1,6 procenta.

Těsně za Českem z hlediska meziročního růstu cen cukru bylo v březnu Estonsko, kde cukr zdražil o 97 procent. Následovalo Polsko s nárůstem o 82 procent a Německo, kde růst dosáhl 72 procent. Naopak nejméně po zmíněném Maďarsku cukr zdražil v Lucembursku, a to o 19 procent.

Agrární analytik Petr Havel ČTK sdělil, že výroba cukru je specifická tím, že cukrová řepa se zpracovává sezonně, hlavně na podzim, ihned po sklizni. „Navíc jsou cukrovary jediné potravinářské podniky, které platí emisní povolenky. A právě loni na podzim a v zimě byly v ČR nejvyšší ceny energií, což se také v cenách cukru odrazilo,“ doplnil.

Podle Havla proto lze zřejmě až do letošního podzimu očekávat, že ceny cukru budou stabilní a klesat budou pouze velmi mírně. „Teoreticky zásadnější pokles cen je možné očekávat až v případě cukru vyrobeného z nové sklizně, tedy v praxi někdy v říjnu až listopadu letošního roku,“ dodal.

Také podle ekonoma Lukáše Kovandy je za výrazným růstem cen cukru zdražování plynu, kterého se při výrobě spotřebovává velké množství. Upozornil na dřívější data Eurostatu, podle kterých v EU loni ve druhém pololetí meziročně nejvíce zdražil plyn v Česku, a to o 231 procent. V České republice podle něj také zafungovala takzvaná zisková inflace, jak lze označit situaci, kdy firmy vysvětlují růst cen právě například důvody, jako je zdražování energií.

„Obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu,“ uvedl Kovanda.

Loni v prosinci stál kilogram cukru krystal podle Českého statistického úřadu 32,23 Kč. Oproti září, kdy byla cena 18,21 Kč, vzrostla tedy na podzim o 77 procent. Podle ministerstva zemědělství průměrná spotřebitelská cena cukru překonala historická maxima, více než 30 korun za kilogram cukr do té doby v obchodech nestál. Dosavadní rekord činil 26,10 Kč a byl ze září 2004.

Podle posledních statistik ministerstva zemědělství se v hospodářském roce 2022/2023 za takzvanou cukrovarnickou kampaň vyrobilo 588 164 tun cukru. Zpracování loňské úrody trvalo 143 dní. Cukrová řepa se loni sklízela z plochy 57 000 hektarů, o rok dříve to bylo téměř 58 000 hektarů. Na cukr se zpracovalo 4,106 573 tun řepy.

Eurobarometr: Češi se obávají inflace, nejsou spokojeni s ekonomikou ani Fialovou vládou

V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, kterou dnes zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což nás řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.

Obavy z rostoucích cen a inflace podle aktuálního průzkumu vnímá 62 procent obyvatel ČR, oproti loňsku o osm procentních bodů méně. Druhým nejsilnějším zdrojem obav je další vývoj v energetice, které sdílí 32 procent dotázaných. „Toto skóre ČR a Slovenska je nejvyšší v žebříčku obav v rámci celé EU,“ uvedla mluvčí unijního zastoupení v Praze Magdaléna Frouzová.

Národní ekonomiku vnímá pozitivně jen pětina české populace, evropskou ekonomiku 31 procent. „Po mírném zlepšení vnímání národní i evropské ekonomiky po skončení pandemie covidu-19 v roce 2021 ukazují aktuální odpovědi dotazovaných snížení optimismu,“ konstatovala Frouzová.

Optimisticky vidí budoucnost unie 55 procent dotázaných v ČR, zatímco loni to bylo 59 procent. V rámci EU je Česko mezi sedmi nejpesimističtěji naladěnými zeměmi. Nejvíce pesimistickými jsou Slovensko (51 procent), Francie (46 procent) a Řecko (44 procent). Naopak nejoptimističtěji hledí do budoucna obyvatelé Irska (84 procent), Dánska (80 procent) a Polska (77 procent).

Češi si Evropskou unii nejvíce spojují se svobodou, cestováním a pracovními příležitostmi, konkrétně 57 procent oslovených. Mír má s EU spojeno 32 procent respondentů a demokracii 27 procent účastníků průzkumu. V negativním smyslu 30 procent Čechů spojuje EU s byrokracií, 24 procent ji vyčítá plýtvání peněz a 22 procent nedostatečnou kontrolu na hranicích. „Vývoj v těchto dílčích aspektech ukazuje, že obraz EU v ČR od roku 2016 soustavně posiluje a negativní konotace slábnou,“ poznamenala Frouzová.

Důvěra českých občanů v EU klesla z loňských 51 procent na 44 procent, důvěra v českou vládu zaznamenala ještě výraznější propad, a to z 45 na 30 procent. Nejsilnější důvěře se tradičně těší armáda, i ona si ale meziročně pohoršila z 86 na 75 procent důvěřujících, vyplývá ze zjištění Eurobarometru.

Něco přes polovina dotázaných vyjádřila spokojenost s tím, jaké kroky podnikla česká vláda po vypuknutí ruské agrese. Výrazně spokojenější se svou vládou jsou v tomto ohledu Finové (88 procent). Naopak nejvíce kritičtí jsou Bulhaři, Slováci a Řekové, z nichž spokojenost s kroky své vlády vyjádřila jen zhruba třetina. Ve všech zemích EU se obyvatelé obávají hospodářských důsledků války. V ČR to je 86 procent dotázaných, což odpovídá průměru v EU.

Největší podpoře v rámci přijatých opatření vůči Ukrajině se v Česku těší - podobně jako v celé EU - poskytování humanitární podpory. Ocenilo ji 87 procent obyvatel ČR. Čeští respondenti jsou však výrazně vlažnější například v podpoře nákupu vojenského vybavení - podpořila jej polovina z nich, zatímco unijní průměr je 65 procent. „A zatímco 80 procent dotázaných v ČR je pro silnější celoevropskou obranu, jen 59 procent respondentů je pro zvýšení výdajů na tuto oblast,“ dodala Frouzová.

Průzkum se konal od 12. ledna do 6. února v České republice na vzorku 1025 respondentů starších 15 let.