Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.

Výsledek referenda ještě před vyhodnocením všech hlasů uvítal prezident Recep Tayyip Erdogan, i opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice - Lidová republikánská strana (CHP) - už oznámila, že bude žádat přepočítání hlasů. Stěžovala si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované volební lístky. Ty byly v předchozích volbách považovány za neplatné. 

Stockholmské centrum pro svobodu (SCF) upozornilo, že rozhodnutí o platnosti neoznačených lístků odporuje tureckému volebnímu zákonu. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.

Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku.

Šéf volební komise Sadi Güven v neděli nicméně prohlásil že platné budou všechny lístky, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti. Güven navíc tvrdí, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků padlo ještě před začátkem referenda, byť o tom bylo rozhodnuto "na poslední chvíli". Podle jeho slov prý vláda takový krok schválila už v minulosti.

Problém je i razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne. Byl na něm výraz volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem ano se  podle SCF objevily ve 159 hlasovacích urnách.

Na sociálních sítích taktéž začaly kolovat videozáznamy pochybného hlasování. Na jednom je vidět představitele obce vhazovat do urny několik lístků najednou, na dalším bylo vidět označování lístků v automobilu, přičemž hlasování mimo volební místnost není povoleno.  V pondělí se k referendu mají vyslovit mezinárodní pozorovatelé.

Také prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) referendum kritizuje. Její mluvčí mimo jiné uvedl, že stín na legitimitu voleb vrhá i to, že spolupředsedové HDP jsou ve vězení a že se referendum konalo v době výjimečného stavu. HDP se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva, pokud volební komise rozhodnutí o platnosti neoznačených lístků neodvolá. HDP odhaduje, že tři až čtyři procenta hlasů je zmanipulovaných.

Ve večerním projevu ze své istanbulské rezidence Erdogan v neděli označil referendum za historické a vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. "Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády," prohlásil a zároveň oznámil, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.

Odpůrci ústavních změn v nedělním referendu zvítězili mimo jiné ve třech největších tureckých městech - v Istanbulu, Ankaře a Izmiru.

V neděli mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících mimo svou vlast. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.

Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18 000 lidí.

Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.

Mluvčí českého prezidenta dnes odkázal na čtvrteční vyjádření Miloše Zemana pro TV Barrandov. Zeman podporu ústavních změn posilujících Erdoganovy pravomoci očekával a není z tohoto kroku nadšen.

"Domnívám se, že prezident Erdogan výrazně odstupuje od tradice (zakladatele sekulárního tureckého státu Kemala) Atatürka," prohlásil již ve čtvrtek Zeman, podle něhož by proto Turecko nemělo vstoupit do Evropské unie. Český prezident se přitom neobává, že by změny v Turecku mohly mít vliv na turecké členství v Severoatlantické alianci, neboť "NATO je vojenská organizace a vojenská organizace se neřídí politickými, respektive hodnotovými pravidly".

K výsledkům tureckého referenda se vyjádřil i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který vyzval k zachování klidu a rozvahy. "Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu," řekl Gabriel.

Německá kancléřka Angela Merkelová pak v pondělí vyzvala Erdogana, aby po nedělním referendu o ústavní změně vedl dialog se všemi politickými stranami.