Návrhy, které počítají například se zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury a se snížením trestů kromě jiného za korupci, schválila vláda bez širší odborné diskuse ve středu a parlament je už zařadil do programu své stávající schůze. Vládní strany mají ve sněmovně dostatek poslanců, aby případné veto hlavy státu prolomily.

Fico v reakci uvedl, že s koaličními partnery udělá všechno k tomu, aby zásadní změny v trestním systému byly schválené v plánovaném termínu, tedy do konce letošního roku.

Úřad speciální prokuratury (ÚSP) vznikl v roce 2004 v souvislosti s bojem proti organizované kriminalitě a korupci. Fico ho začal kritizovat jako opoziční politik a poté, co policie pod dohledem ÚSP začala vyšetřovat různé kauzy z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Obvinila v nich celkově několika desítek lidí včetně bývalých vysokých úředníků, policistů, soudců či podnikatelů.

„Takto závažné změny přijímané ve zkráceném legislativním řízení považuji za postup v rozporu s principy právního státu. Toto je tak závažný návrh změn zákonů, že si neumím představit, že bych nevyužila práva veta,“ řekla Čaputová. Za realistickou označila také možnost podat v celé záležitosti podnět k ústavnímu soudu.

Podle Čaputové nejsou důvody k tomu, aby parlament projednal změny trestních kodexů a souvisejících zákonů ve zrychleném režimu. Vláda například navrhla, aby ÚSP zanikl už v polovině ledna příštího roku.

Hlava slovenského státu v souvislosti s chystaným snížením trestních sazeb varovala před rizikem, že Slovensku bude pozastavena možnost čerpat peníze z evropských fondů. „Evropská prokuratura už na základě předběžné analýzy vládního návrhu konstatovala, že některé z navrhovaných změn by už nebyly schopné zajistit, aby trestné činy proti rozpočtu Evropské unie byly na Slovensku trestány účinnými a odrazujícími trestními sankcemi,“ řekla Čaputová k plánům nynější Ficovy vlády, která nastoupila do úřadu v říjnu.

Přes Čaputové hrozbu vetem chce Fico změny v trestním zákonu ještě letos

Předseda vlády v reakci na vyjádření Čaputové uvedl, že s partnery v koalici vyvine maximální úsilí ke schválení příslušných změn podle plánu do konce letošního roku. V prohlášení, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády, ministerský předseda nařkl hlavu státu z toho, že se postavila na stranu šéfa ÚSP Daniela Lipšice, který podle něj bytostně nenávidí politiky současné vládní koalice a nese „plnou odpovědnost za masivní manipulace trestního řízení z politických důvodů“ v uplynulých více než třech letech, kdy byl Směr-SD v opozici.

„ÚSP selhal na celé čáře a z garanta zákonnosti v exponovaných kauzách se stal vykonavatelem zvráceného politického cíle - zlikvidovat tehdejší opozici prostředky trestního práva s otřesnými důsledky - až po úmrtí některých obviněných. Za daných okolností není možné jiné řešení než zrušení ÚSP a přesun agendy tohoto specializovaného útvaru na krajské a okresní prokuratury,“ uvedl Fico.

Slovenský list Sme dříve napsal, že nesedí argumenty, které používají vládní politici při obhajobě návrhu například zrušit elitní útvar prokuratury, a to včetně jejich tvrzení, že ÚSP přispíval k porušování lidských práv. Opoziční představitelé se zase opakovaně nechali slyšet, že cílem kontroverzních změn zákonů je zajistit beztrestnost pro vládní politiky a jím blízké osoby. Podle televize Markíza, která se odvolala na vyjádření jednoho z prokurátorů ÚSP, obžalovaného poslance Směru-SD a bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara policie nově obvinila z dalšího trestného činu.

V posledních dnech také Evropská komise i velvyslanectví Spojených států v Bratislavě vyzvaly Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Rada slovenských prokurátorů zase uvedla, že zrušení ÚSP by vedlo k oslabení boje proti organizované kriminalitě a korupci. Tisíce lidí přišly ve čtvrtek v Bratislavě na demonstraci, kterou kvůli připravovaný změnám v trestním právu svolala opozice.

Jedna z vládou navrhovaných změn rovněž předpokládá, že elitním policistům, kteří citlivé kauzy vyšetřovali a které nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu, bude zrušen status chráněného oznamovatele. Platnost čtyř ze sedmi těchto personálních rozhodnutí ministra pozastavili soudci z důvodu, že Šutaj Eštok předem nezískal potřebný souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Status chráněného oznamovatele policistům v minulosti přiznala prokuratura.