Dohoda na podobě přechodného období, kterou umožnila britská kapitulace v některých klíčových otázkách při maratonských jednáních minulý víkend, dnes umožnila summitu EU27 soustředit se na výhled do budoucnosti. Pohled evropského bloku se ale od představy Londýna liší, a to třeba i v otázce, jakou by budoucí dohoda měla mít formu.

Britská premiérka Theresa Mayová i dnes opakovala slova o "hlubokém a zvláštním hospodářském a bezpečnostním partnerství". Záměry schválené summitem EU27 naznačují podobu dohody o volném obchodu a několika dalších smluv, které by se týkaly právě třeba spolupráce v oblastech jako obrana, mezinárodní politika nebo bezpečnost a boj s terorismem a organizovaným zločinem.

Čekání na ratifikaci

Fakticky dál platí, že ustanovení popisující podobu přechodného období do roku 2020 jsou součástí zatím neuzavřené "rozvodové smlouvy" popisující samotný brexit. Ačkoliv vyjednavači v práci na konečné podobě skoro 130 stránek právního textu výrazně pokročili, chybí dál shoda v některých oblastech, včetně například klíčové otázky režimu a pohybu zboží na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem.

Pro Londýn je přechodné období důležité, to dnes připomněla i premiérka Mayová. Dává totiž firmám v Británii více času a také jistotu, že je v budoucnosti čeká jen jedna změna a ta přijde až s koncem roku 2020. Do té doby bude země součástí unijního vnitřního trhu i celní unie.

S dneškem ale přichází do rozhovorů "nová dynamika", věří britská premiérka. Na domluvu okolo konečné podoby smlouvy o spořádaném vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tedy hlavně na řešení irské otázky, mají obě strany čas přibližně do října. Smlouva totiž bude muset ještě projít příslušným ratifikačním procesem.

Chystá se "měkký" brexit

Naopak, zatím jen v obrysech zamýšlenou - a dnes schválenými záměry nastíněnou - následnou dohodu o budoucích vztazích po roce 2020, bude možné uzavřít až po březnu 2019, tedy v době, kdy už Británie v EU nebude. Spolu s "rozvodovou" smlouvou má ale být podepsán protokol o cílech a smyslu následné nové vzájemné dohody mezi Británií a EU.

Prezidenti a premiéři 27 unijních zemí tedy schválili text, na jehož základě nyní Evropská komise vypracuje konkrétní směrnice pro práci vyjednávacího týmu Michela Barniera.

Sedm stránek dokumentu zdůrazňuje, že unie si s Británií přeje co nejtěsnější partnerství, které se bude týkat obchodní a hospodářské spolupráce i dalších oblastí, zejména boje s terorismem a mezinárodním zločinem, ale také bezpečnosti, obrany a zahraniční politiky.

Text ale také upozorňuje, že britské rozhodnutí odejít z celní unie a jednotného trhu nevyhnutelně znamená komplikace pro vzájemný obchod. Rozdílná pravidla a potřeba jejich vymáhání budou mít negativní ekonomické důsledky, především v Británii, uvedli premiéři a prezidenti.

Žádné třešničky pro Brity

Cílem EU je u obchodní výměny domluva o nulových tarifech a nulovém kvantitativním omezení ve všech sektorech. EU má zájem na celní spolupráci při zachování regulační a právní autonomie obou stran. Ve službách je cílem EU umožnit poskytování služeb podle pravidel o hostitelském státu, ovšem opět při respektování faktu, že Spojené království nebude členem unie a nebude s ní sdílet společný regulační, dohledový a právní rámec.

"Stát, který není členem unie a nemá stejné závazky jako člen, nemůže mít shodná práva a těšit se stejným výhodám jako člen," stojí v dokumentu. Unie v něm opakuje, že čtyři svobody spojené s jednotným trhem EU (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu) jsou nedělitelné a není možné "vyzobávání třešniček" účastí jen v některých částech jednotného trhu, neboť to by poškodilo jeho integritu a dobré fungování.

Cílem 27 zemí unie je zajistit nerušené dopravní spojení s Británií, dosaženo by toho kromě jiného mohlo být uzavřením dohody o letecké dopravě, doplněné domluvou například o pravidlech letecké bezpečnosti.