Británie bude první kolonií EU… a Česko druhou?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Pro mnohé Brity bude odchod z Evropské unie ponižující. V jejich očích se Británie během brexitu dostane do postavení kolonie řízené z Bruselu. 

Pro část Britů bude brexit ponižující

Pro část Britů bude brexit ponižující,zdroj: Profimedia.cz

Cesta z Evropské unie je trnitá. Ti, kteří nevěří, by měli sledovat brexit. Zejména ti, kteří touží po czexitu.

Britové se kdysi honosili impériem, nad kterým slunce nikdy nezapadalo. Jejich říše se rozkládala na obou polokoulích. Britští panovníci a panovnice vládli koloniím v Africe, Asii, Austrálii, Karibiku i v Tichomoří.

Po druhé světové válce Britové kolonie ztratili. Některé už před ní. A teď se navíc sama jejich Británie ocitne v postavení podobném kolonii.

Spojené království se vlastně stane první kolonií Evropské unie. Alespoň v pohledu konzervativních obyvatel hrdého Albionu.

Ruka v rukávě

Britská vláda s Evropskou unií směřují k dohodě na přechodném období, které má usnadnit brexit. Cílem je vyhnout se prudké změně pravidel pro obyvatele i firmy po odchodu ostrovní monarchie ze společenstva bruselského prstenu a získat čas na obtížné dohody o příštích obchodních a dalších vztazích.

Přechodné období by podle návrhu sedmadvacítky mělo trvat 21 měsíců, tedy od přelomu března a dubna 2019, kdy Británie z unie vystoupí, do 31. prosince 2020. Během něj má v Británii platit unijní právo, včetně pravidel přijatých až po odchodu monarchie. To mimo jiné znamená, že by měl být zachován volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu.

Británie však v této době nebude unijní státem, nebude tedy už zastoupena v unijních institucích, regulace Evropské komise i jurisdikci Evropského soudu už neovlivní. Obojímu by však měla zůstat podřízena. Přitom by v přechodném období měla přispívat do společné pokladny.

Postoj britské premiérky Theresy Mayové, která se zjevně chce vyhnout tvrdému brexitu, naznačuje, že je ruka v rukávě. Její mluvčí do Bruselu vzkázal, že předsedkyně vlády návrh unijních vyjednávačů "uvítala", pouze podotkl, že podmínky se "ještě musí dojednat".

Premiérka na ústupu

Mnoho konzervativců tím premiérka dopálila. Třeba poslance Dolní sněmovny Jacoba Reese-Mogga, který prohlásil, že Spojené království se stane "vazalským státem Evropské unie", její "kolonií".

Analytik Bill Witz na webu fee.org trpce poznamenává, že "bývalé britské impérium řízené z Bruselu je skutečně vrcholem ironie". "Premiérka Theresa Mayová vede slabou vládu, která kýve na podmínky unie," píše Witz.

Vyčítá Mayové také to, že kývla na doplatek do unijní pokladny ve výši až 50 miliard liber, což je podle současného kurzu 1,45 bilionu korun. Původně šéfka konzervativní vlády připouštěla jen 20 miliard liber.

Mayová přitom vyrazila do rozhovorů se sebevědomým mottem: "Žádná dohoda (o brexitu) je lepší než špatná dohoda".  

Evropu si rozvracet nedáme!

Premiérku podle Witze přibrzdila vidina drsných ekonomických dopadů brexitu. Z vládní studie, která unikla do médií, vyplývá, že brexit připraví Británii v příštích patnácti letech o dvě až osm procent hrubého domácího produktu. Záleží na míře odluky od sedmadvacítky – čím větší odluka, tím větší ztráta.

Je zjevné, že trumfy drží EU 27, tedy EU 28 mínus Británie. Britové se v minulosti zavázali dodržovat unijní smlouvy a jsou pověstní tím, že ctí pravidla. Brexit proto režírují vyjednavači zastupující bruselskou Evropu. Přístup sedmadvacítky se dal od počátku shrnout do sloganu "Evropu si rozvracet nenecháme". Vychází ze zásady, že "evropský tábor míru" se neopouští.

Motiv, s jakým zahájil vyjednávání zbytek unie, výstižně formuloval slovenský premiér Robert Fico: "Největší prohrou Evropské unie bude, když vyjednávání skončí tak, že vítězem bude Británie. To bude nejlepší příklad pro další státy, aby uvažovaly o tom, jak dělat do budoucna vlastní rozhodnutí v podobě referend."

Jistě, Fico není klíčová figura na evropské šachovnici. Jeho neomalený a svalnatý výrok, ke kterému by se německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron nesnížili, však dokonale odhaluje strategii bruselské party.

Na síle záleží

Spojené království už není impériem. Pořád je ale mocnou zemí se silnou ekonomikou a velkou "soft power", tedy schopností ovlivňovat chování jiných států. Vede Commonwealth, zasedá ve významných institucích, je stálým členem Rady bezpečnosti, má v ní právo veta. A k britské "soft power" se musí přičíst i její "hard power" – jaderné zbraně a nejlépe vyzbrojená armáda v Evropě.

Proto bude britská vláda schopna nějaké kompromisy nakonec přece jen vyjednat.

EU 27 musí být jasné, že mít pětašedesátimilionovou ostrovní monarchii po boku není k zahození. Dvojnásob v časech, kdy Americe vládne Donald Trump, který dává najevo, že mu NATO může být ukradené a Evropskou unii by nejraději viděl rozloženou na součástky – na jednotlivé státy.

Britové nadto nejsou až tak závislí na unijním trhu, na jejich exportu se podílí necelými 48 procenty a tento podíl se snižuje. Zato podíl českého exportu do unie na celkovém vývozu stoupá, přesáhl už 83 procent.

Dokážete odhadnout, jaký prostor ke kompromisům by měla česká vláda pro vyjednávání czexitu? Kolik by mohla uhrát? 

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie britská politika evropská politika Brexit czexit

Zdroje: Vlastní