Takhle nějak vypadají úvahy, které se v poslední době vynořují kolem brexitu – v samotné Velké Británii i v Evropské unii.

Brexit je nevratný… anebo ne?

Britové v předloňském referendu těsnou většinou rozhodli o odchodu z EU, který by měl nastat na jaře příštího roku. Na prosincovém unijním summitu bylo přijato rozhodnutí posunout jednání o brexitu do druhé fáze, tedy k rozhovorům o přechodném období a o budoucích vztazích mezi EU a Londýnem.

Předseda Evropské rady Donald Tusk a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ale před týdnem prohlásili, že dveře do Evropské unie zůstávají otevřené a že by v ní Británie mohla setrvat, pokud by ještě na brexit změnila názor.

I na ostrovech se nyní znovu diskutuje o možnosti opakovaného referenda. Vládnoucí konzervativci i opoziční labouristé jsou ovšem shodně proti. Už jenom proto, že by se upuštění od brexitu mohlo vnímat jako výraz slabosti.

Naopak "Mr. Brexit", tedy bývalý předseda protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, nedávno možnost konání nového referenda připustil. Argumentuje tím, že výsledek toho minulého z roku 2016, který nazývá "historickým vítězstvím", je ohrožen rostoucím vlivem příznivců setrvání Británie v unii. V novém plebiscitu by se podle něj občané jasněji vyslovili pro brexit, a smetli by tak na dlouhou dobu se stolu pochybnosti, zda šlo o správné rozhodnutí.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová, která byla pro setrvání Británie v EU, zase tvrdí, že ke konání případného dalšího referenda o nezávislosti Skotska se vyjádří do konce roku podle toho, jak se budou vyvíjet jednání mezi Británií a Evropskou unií.

Nové referendum o brexitu? To je snad špatný vtip…

Podobné úvahy samozřejmě nejsou nové. Třeba bývalý britský ministerský předseda Tony Blair je od začátku přesvědčen, že až Britové poznají, co vlastně brexit obnáší, rozhodnou se od něj upustit a nakonec v EU zůstanou.

Volání po vypsání druhého referenda se častěji ozývá z tábora proevropsky smýšlejících britských politiků, kteří věří, že jejich krajané by tentokrát byli lépe informovaní, hlasovali by s větším rozmyslem a nakonec by se vyslovili pro zachování členství v EU.

Složitost brexitu a jeho možné ekonomické dopady samozřejmě mnoho Britů zaskočily. Podle průzkumů by jich nyní většina hlasovala proti vystoupení z unie, ale stejně tak si jich většina konání dalšího referenda nepřeje.

Britové jsou totiž z voleb zjevně unaveni. V roce 2014 hlasovali Skotové o nezávislosti, o rok později se volilo do britského parlamentu, další rok následovalo referendum o vystoupení z Evropské unie a loni předčasné parlamentní volby. Nebylo by případné opakování brexitového referenda už opravdu příliš?

Podle řady průzkumů kromě toho brexit není pro Brity hlavním tématem. Spíše jim záleží na tom, aby měli fungující zdravotnictví a nízkou nezaměstnanost.

Bývalý ministerský předseda David Cameron dal už před referendem o vystoupení z EU jasně najevo, že žádná cesta zpět nebude, a i podle článku 50 Lisabonské smlouvy se zdá být jasné, že Velká Británie zkrátka po dvou letech z EU vypadne.

"Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty," píše se v Lisabonské smlouvě doslova.

Na průzkumy je lépe nespoléhat

Průzkumy před referendem o brexitu až do poslední chvíle počítaly s 52 procenty hlasů ve prospěch setrvání v unii. Nakonec to dopadlo přesně opačně. Koketování s uspořádáním dalšího referenda na základě výsledků několika nedávných průzkumů proto představuje značné riziko.

Sice se zdá, že trend mezi britskými voliči směřuje spíš k setrvání v EU. To je ovšem zřejmě dáno tím, že dorůstají mladí voliči, protože pro brexit hlasovali před necelýma dvěma lety spíš ti starší. Přesto nemají průzkumy výraznou vypovídací hodnotu, pokud z nich není možné vyčíst nějaký dlouhodobý trend. Teprve pak by snad dávalo smysl, aby si voliči dali v hlasování o brexitu repete. Kromě toho by už tou dobou muselo být jasné, jak by vypadaly příští vztahy s EU. Ale to se nebude vědět dřív než na podzim, a i tou dobou to budou zřejmě spíš hlavní body než podrobnosti.

Příprava referenda podle britské volební komise navíc trvá nejméně čtyři měsíce, kampaň ke skotskému referendu trvala dokonce ještě mnohem déle. To všechno se tedy do příštího jara asi těžko stihne.

Úskalí nového referenda

Farage doufá, že opakované hlasování by definitivně umlčelo proevropské hlasy. Ale co kdyby výsledek dopadl těsně ve prospěch setrvání v unii? Půlka Britů by měla oprávněně pocit, že byli podvedeni, a mobilizovali by pro uspořádání dalšího referenda.

Kdy by tento kolotoč pak měl skončit? A co kdyby pak EU trvala na tom, že už další referendum být nesmí? To by byl velmi pochybný zásah do vnitřních záležitostí země, který by vyvolal další napětí.

A kdyby se Britové nakonec přece jen rozhodli v unii zůstat, mohlo by to být spojeno s dalšími podmínkami, které by samy o sobě mohly být natolik choulostivé, že by ospravedlňovaly další referendum.

Nabídky Evropské unie k "návratu ztraceného syna" proto zřejmě vyzní do prázdna. Alespoň prozatím. "Brexit znamená brexit," zdůraznila ministerská předsedkyně Theresa Mayová. Na druhé straně ale platí i slova britského vyjednávače pro brexit Davida Davise, který prohlásil, že pokud demokracie nedokáže změnit názor, přestává být demokracií. Nechme se tedy překvapit. A držme Britům palce.