Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu konečného schválení opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga. Dnes na popud Budapešti unie z navrhovaného sankčního seznamu odstranila nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla. Dříve vyjednané výjimky u dovozu ropy má také Česko či Slovensko. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.

Novou sadu sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla Evropská komise už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná ropovodem Družba, která se týká i Česka. Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí.

EU by na základě embarga měla koncem roku přestat dovážet 90 procent ruské ropy, časově nespecifikovanou výjimku bude mít jižní větev Družby zásobující Česko, Slovensko a Maďarsko. Praha má navíc osmnáctiměsíční výjimku na dovoz produktů z rafinérií používajících ruskou ropu.

Thanks to the @Europe2022FR French Presidency, another strong package of sanctions was agreed today against Putin and the Kremlin.

De facto 90% of Russian oil imports to will be banned by the end of 2022.

This will reduce Russia’s capacity to finance its war.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) June 2, 2022

„Omezí to Rusku možnost financovat jeho válku,“ ocenila dnes shodu členských zemí šéfka komise Ursula von der Leyenová. Rusko vyváží do unie téměř polovinu své ropy, Moskva však tvrdí, že si pro ni dokáže najít nové odběratele.

Sankce se budou nově vztahovat také na tři ruské banky. Vedle té největší Sberbank budou od mezinárodního platebního systému SWIFT odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka. Sedmadvacítka již v minulých měsících obdobně potrestala více než desítku ruských bankovních domů včetně druhého největšího VTB a zmrazila styky s ruskou centrální bankou.

Zákaz vysílání v unijních zemích bude platit pro trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu, které tak potká stejný osud jako již dříve televizi RT či web Sputnik.

Seznam více než tisícovky osob, které mají v reakci na ruskou agresi zmrazený majetek v EU a zákaz vstupu na její území, se po dnešní shodě rozšíří o dalších pět desítek jmen. Orbán odmítl, aby mezi nimi byla i hlava ruské pravoslavné církve, neboť se to podle něj negativně dotýká náboženské svobody některých komunit v Maďarsku. Mezi potrestanými budou zejména představitelé ruské armády a bezpečnostních orgánů odpovědní za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol.

EU kromě toho nově rozšíří zákaz dovozu do Ruska, mimo jiné o některé chemikálie či vyspělé technologie.

Po sankcích nemůžeme zaručit zásobování střední Evropy, míní rafinerie Slovnaft

Nový balíček sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu produkty bratislavské rafinerie Slovnaft. Oznámil to dnes podnik v reakci na dohodu velvyslanců zemí EU o podrobnostech šestého balíčku sankcí. Slovnaft zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.

„Po osmi měsících od platnosti sankcí nedokážeme zaručit zásobování trhu v regionu střední Evropy. Současné znění sankcí nám totiž neumožní vývoz klíčových produktů na naše tradiční trhy, jako je Česko, Rakousko a Polsko,“ sdělil ČTK mluvčí rafinerie Anton Molnár.

Podle Slovnaftu po uplynutí zmíněného osmiměsíčního přechodného období nebude moci rafinerie vyvážet produkty z ruské ropy. Podnik, který ročně zpracuje kolem 5,5 milionu tun ropy, exportuje dvě třetiny své výroby. Do Česka z celkové produkce Slovnaftu míří 27 procent nafty a 23 procent benzinu.

Zmíněný dopad sankcí na export podle Slovnaftu, který patří do maďarské skupiny MOL, následně omezí zpracovatelskou kapacitu rafinerie v Bratislavě pod úroveň technologického minima. „V důsledku toho nebude garantována bezpečnost dodávek na Slovensko,“ uvedl Molnár.

Podle Slovnaftu návrh sankcí nedává této rafinerii původně požadovanou tříletou výjimku v souvislosti s realizací technologických úprav a zajištění dodávek jiného druhu ropy.

Podle experta České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václava Louly situaci v současné době není třeba dramatizovat. “Nelze zastírat, že bilance nafty v Evropě je deficitní,“ uvedl Loula. Varianty, jak se vypořádat s novou situací, podle něj ale existují a za osm měsíců je možné mnohé vyjednat. Slovnaft by například mohl usilovat o udělení výjimky z opatření. Dále se podle Louly mluví o tom, že země EU budou solidární, nabízí se tak možnost dovozu nafty z jiných zemí, třeba z Polska. Bylo by také vhodné prověřit zvýšení kapacity rafinerie v Kralupech a jednat by se rovněž mělo o zvýšení zásob motorové nafty ve státních hmotných rezervách, řekl Loula.

EU by na základě embarga měla koncem roku přestat dovážet 90 procent ruské ropy, výjimku bude mít jižní větev Družby zásobující Česko, Slovensko a Maďarsko.