(AKTUALIZOVÁNO, 16:50) Při příchodu na jednání unijních lídrů to v Bruselu novinářům řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť podle něj podporuje Evropskou komisí navrženou výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, chce však mít zajištěný přístup k této surovině také v případě jejich poškození či výpadku.

Orbán dodal, že se ještě před začátkem summitu sejde se svým slovenským kolegou Eduardem Hegerem, jehož země měla rovněž k předloženému návrhu připomínky.

Německý kancléř Olaf Scholz při příchodu na jednání řekl, že se EU „dříve či později“ shodne na podmínkách embarga a apeloval na jednotu unijních zemí ve vztahu k Rusku. Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová prohlásila, že nečeká uzavření konečné dohody během dvoudenního jednání prezidentů a premiérů, ale až v následujících dnech.

Šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu komise navrhla už začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavila Budapešť, která se nespokojila s dočasným odkladem, který mělo Maďarsko kvůli své závislosti na ruském importu dostat stejně jako Česko a Slovensko.

Šéfové unijních států se proto budou bavit o upraveném návrhu, který počítá se zákazem dovozu ruské ropy tankery, ale ponechává dočasnou výjimku pro přepravu ropovody. Na detailech návrhu se dnes diplomaté členských zemí, kteří připravují jednání summitu, už poněkolikáté neshodli, mimo jiné kvůli trvajícím maďarským námitkám.

„Jsme připraveni podpořit šestý balík, pokud bude řešit zabezpečení maďarských dodávek energie. To se dosud nestalo,“ zdůraznil Orbán.

Spolu s ostatními lídry bude mít na stole návrh závěrů summitu, který obecně schvaluje ropné embargo s dočasnou výjimkou pro ropovody. Lídři se v něm také chystají vyzvat Radu EU zastupující členské země, aby bezodkladně dojednala finální podobu embarga zajišťující „férovou konkurenci a rovné podmínky na jednotném trhu EU“ stejně jako „solidaritu mezi členskými státy v případě náhlých přerušení dodávek“.

Hungary may be the most vocal opponent of an embargo but states across the EU, from Bulgaria to Slovakia, are heavily dependent on imports of oil from Russia, writes @idvck.https://t.co/GTSHSHTMFX

— The New Statesman (@NewStatesman) May 30, 2022

Česko a Slovensko, které jsou rovněž závislé na surovině z ropovodu Družba, mají podle diplomatů po zohlednění některých svých námitek k novému návrhu embarga vstřícnější přístup než Budapešť. Obě země chtěly zajistit výjimky z ustanovení, podle něhož nebude možné upravené ropné produkty dovezené ropovody prodávat do dalších zemí, což by zejména Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech.

Lídři dalších zemí v čele s Polskem a pobaltskými státy dávali před summitem najevo, že se chtějí na embargu dohodnout co nejrychleji. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš dnes podotkl, že unie podle něj příliš zabředla do detailů a zapomněla, co je hlavní příčinou přijímání sankcí.

„Teď neděláme normální politiku, kdy každá země hájí své zájmy. Jsme v situaci, kdy je napadena evropská země,“ vzkázal kolegům, aby jednání o embargu dotáhli urychleně k závěru.

(15:32, původní zpráva) Snaha zástupců zemí Evropské unie dojednat v posledních hodinách před summitem lídrů podrobnosti téměř měsíc domlouvaného embarga na ruskou ropu byla dnes neúspěšná. Zákaz dovozu ruské ropy s dočasnou výjimkou pro přepravu ropovody by podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky měli večer podpořit prezidenti a premiéři, na finální podobě sankčního balíku obsahujícího embargo se však shoda očekává až po summitu.

ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Námitky vůči postupnému ukončení importu ropy z Ruska má stále Maďarsko.

Brusel proto nyní navrhl zakázat pouze dovoz ruské ropy tankery, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba zásobující zejména trio zmíněných zemí se embargo prozatím vztahovat nemá. Ani na tento návrh, který vyšel vstříc dalšímu maďarskému požadavku, však zatím vláda premiéra Viktora Orbána není s odkazem na vlastní ekonomické zájmy ochotna kývnout.

Naproti tomu Česko a Slovensko se k němu podle diplomatů po zohlednění některých svých námitek stavějí kladně. Obě země měly problém s tím, že upravené ropné produkty dovezené ropovody nebude možné prodávat do dalších zemí, což by zejména Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech.

⁦Hungary unlikely to cooperate on any EU Russian oil ban. @vonderleyen⁩ sounded remarkably downbeat when she noted she did not expect solution at EU summit. Orbán said he doesn’t want to talk sanctions w/ his fellow EU leaders on Mon & Tues. #Ukraine https://t.co/IN1UUxmqP9

— Theresa Fallon (@TheresaAFallon) May 30, 2022

Šéfové unijních států, kteří se v Bruselu sejdou dnes později odpoledne, dostanou na stůl k potvrzení závěry hovořící o zákazu dovozu ropy a ropných produktů z Ruska s „dočasnou výjimkou pro surovou ropu přepravovanou potrubím“.

Státy by se podle navrhovaného prohlášení lídrů měly na podrobnostech této výjimky shodnout nejdříve, jak to bude možné. Zvláště Polsko a pobaltské země přitom nejsou s tempem přijímání šestého sankčního balíku spokojeny a chtějí Moskvu o peníze za prodej ropy připravit co nejdříve. Ačkoli Orbán minulý týden vyhlašoval, že téma nechce na summitu vůbec otevírat, čeká patrně právě maďarského premiéra dlouhá debata nejen s lídry těchto zemí.