Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve svém vystoupení zdůraznila, že Ukrajina musí o své budoucnosti rozhodnout sama, a vyjádřila naději, že Kyjev získá postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že Ukrajina musí válku vyhrát a ruský prezident Vladimir Putin vidět, že invaze byla strategická chyba.

„Evropa by měla více podpořit Ukrajinu. Děkujeme vám za všechno, dodávky zbraní by se ovšem měly zintenzivnit. Na bojišti na Ukrajině se rozhoduje, zda se svoboda zachová pro všechny. Rozhodne se, zda svoboda přetrvá v dalších desetiletích,“ řekl Zelenskyj. Mezi žádanými zbraněmi zmínil například raketové a dělostřelecké systémy. Bratislava shodou okolností dnes oznámila podpis dohody s Kyjevem o dodávce osmi samohybných houfnic Zuzana 2.

Evropskou unii Zelenskyj vybídl k rychlejšímu rozhodování v souvislosti se sankcemi. „Toto jsou dny, kdy jde o život našich lidí. Je důležité jednat okamžitě a třeba přistoupit k sedmému balíku sankcí. Je velký rozdíl mezi zeměmi, které nás podporují, a které činí něco jiného,“ dodal ukrajinský prezident.

Maďarsko se ve středu opět postavilo proti přijetí šestého balíku protiruských sankcí, který dlouhodobě blokovalo kvůli nesouhlasu s podmínkami embarga na dovoz ruské ropy.

Podle Zelenského v důsledku ruské blokády ukrajinských přístavů zažívá svět bezpečnostní a potravinovou krizi, protože Ukrajina nemůže vyvážet své obilí. „Pokud se to nepodaří zvrátit, povede to k politickému chaosu v Africe i v Asii, povede to k vlnám migrace,“ řekl.

Šéfka Evropské komise von der Leyenová řekla, že je třeba udělat všechno pro to, aby se obchod s ukrajinským obilím podařilo odblokovat. S cílem postihnout Moskvu se zase vyslovila pro odstřižení EU od dodávek ruských fosilních paliv. „Zbavili jsme se uhlí, nyní pracujeme na ropě a musíme se zbavit i ruského plynu,“ řekla von der Leyenová. Vyzvala k nákupu zemního plynu od jiných dodavatelů a k investicím do obnovitelných zdrojů energie.

Podle slovenské prezidentky Čaputové Rusko nebojuje jen proti Ukrajině, ale i proti evropským demokratickým hodnotám a pravidlům, které na kontinentu zajistily mír. Nepřímo se postavila proti tomu, aby se Ukrajina vzdala části svého území výměnou za příslib míru. V této souvislosti Čaputová připomenula mnichovskou dohodu z roku 1938, na jejímž základě muselo tehdejší Československo postoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti. „O méně než rok později mír skončil a nastala válka. Neopakujme tu samou chybu. Pro obnovu míru v Evropě musíme nadále podporovat Ukrajinu. Ukrajina musí svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla Čaputová. Dodala, že svoboda a mír nejsou zadarmo a že země NATO by měly na svou obranu vynakládat alespoň dvě procenta výkonu svých ekonomik.