„Budeme pracovat na návrhu sankcí proti extremistickým osadníkům na Západním břehu,“ oznámil Borrell. Násilí páchané na Západním břehu odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak uvedl, žádné návrhy zatím nejsou na stole. Důležité podle jeho slov nicméně rovněž je „chápat kontext celé situace“ a nedělat opatření, která by celkově zhoršily situaci.

Evropská unie již dříve odsoudila nárůst násilí osadníků po 7. říjnu, kdy palestinské radikální hnutí Hamás z Pásma Gazy zaútočilo na Izrael.

V otázce sankcí mezi ministry podle Borrella nepanuje jednomyslná shoda, ačkoliv formální návrh dosud ani nebyl předložen. Unijní činitelé nyní budou mít za úkol sestavit seznam osob, které na Palestince na Západním břehu Jordánu útočily, a navrhnout, aby na ně byly uvaleny sankce za porušování lidských práv. Podle unijních zdrojů by takové sankce znamenaly zákaz cestování do zemí EU. Diplomatické zdroje Reuters se nicméně domnívají, že bude těžké dosáhnout v této věci jednomyslnosti, jelikož Česká republika, Rakousko a Maďarsko jsou blízkými spojenci Izraele.

Kromě sankcí Borrell dnes také hodnotil špatnou humanitární situaci v Pásmu Gazy a řekl, že rozsah škod na budovách v Gaze je srovnatelný a možná i větší než destrukce německých měst za druhé světové války.

Izraelští občané nepotřebují víza pro vstup do schengenské zóny, jejíž součástí je i Belgie nebo také Česká republika, a mohou v ní pobývat až 90 dní. Mluvčí belgické vlády Barend Leyts minulý týden řekl, že Belgie požádá unijní instituce, aby násilnické osadníky zařadila do schengenské informační databáze, a tím jim odepřela vstup.

Izrael okupuje Západní břeh od války z roku 1967. Palestinci z tohoto území chtějí učinit součást svého nezávislého státu. Izrael tam však vybudoval židovské osady, které většina zemí pokládá za ilegální. Izrael to popírá a odkazuje na své historické a biblické vazby na toto území.