Evropská rada „co nejdůrazněji odsuzuje Hamás za jeho brutální teroristické útoky v Izraeli“, stojí v závěrech z jednání, které byly v uplynulých dnech a nocích několikrát přepracovány, aby vyhověly požadavkům všech členských států EU. Na jejich konečné verzi se pracovalo i dnes odpoledne během jednání prezidentů a premiérů sedmadvacítky. „Použití civilistů jako lidských štítů Hamásem je obzvláště politováníhodné zvěrstvo,“ píše se dále v textu.

Izrael má podle unijních lídrů právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem. Představitelé sedmadvacítky znovu zopakovali výzvu adresovanou Hamásu, aby okamžitě propustil všechna rukojmí.

„Evropská rada vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a vyzývá k trvalému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby,“ stojí v závěrečném prohlášení ze summitu.

Podle diplomatických zdrojů až do pozdních večerních hodin shodu blokovalo Španělsko, které požadovalo formulaci významově bližší příměří. Proti tomu se ale postavilo zbývajících 26 zemí. Španělé nakonec ustoupili, prosadili si ale do závěrů zmínku o tom, že se „v blízké době uskuteční mezinárodní mírová konference“, která se bude týkat Blízkého východu.

Pokud jde o termín humanitární pauzy, znamená to, že „se na určitém místě v určitou dobu může deklarovat, že tam bude bezpečno, přičemž může jít o jednostranné rozhodnutí, nebo se o tom mohou dohodnout obě strany“, upřesnil nejmenovaný unijní činitel. Podobně se to v minulosti dělo i v jiných válečných konfliktech. Termín „humanitární pauza“ Češi odmítali, protože podle nich implikoval to, že bude muset Izrael zastavit palbu a nebude moci bránit své území a občany. I jak napsala agentura Reuters, termín „přestávky“ znamená spíše než příměří krátké přestávky v bojích, během kterých může dojít k propuštění rukojmí či průjezdu konvojů s humanitární pomocí.

I na přání České republiky v textu přibylo, že je potřeba zajistit, aby pomoc neskončila v rukou teroristických organizací. Jak tohoto obtížného cíle chce EU dosáhnout, lídři v dnešním prohlášení nespecifikovali.

Česko rovněž prosazovalo zmínku, že je v souvislosti s konfliktem potřeba bojovat proti šíření dezinformací, což se nakonec v dokumentu rovněž objevilo. „Evropská rada připomíná potřebu vyhnout se regionální eskalaci a jednat v tomto ohledu s partnery, včetně palestinské samosprávy,“ shodli se rovněž unijní lídři.

Útok Hamásu ze 7. října si v Izraeli vyžádal podle tamních úřadů na 1400 obětí, především civilistů, dalších více než 220 lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Pásmu Gazy zahynulo podle palestinských úřadů v této oblasti přes 7000 lidí. Hamás Pásmo Gazy ovládá od roku 2007.

Kyjev na cestě do EU nechce výjimky, řekl Zelenskyj unijním lídrům

Ukrajina chápe, že cesta zemí do Evropské unie je založená na zásluhách a institucionálních změnách a nepožaduje pro sebe výjimky. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když se na dálku připojil k jednání unijních lídrů v Bruselu. V projevu popsal, jak podle něj Kyjev v přípravách pokročil.

Today, I addressed the European Council summit.

I focused on Ukraine’s EU accession, how security in Europe and the Middle East is connected, and the need for European unity to avert mistakes of the past.

Steps ahead may not be easy. But they need to be taken. pic.twitter.com/M82KoLxS2m

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 26, 2023

„Podepsal jsem zákon související s evropskou integrací, zákon o politicky exponovaných osobách,“ řekl Zelenskyj na úvod zhruba desetiminutového vystoupení na summitu. Opatření podle něj posiluje monitorování financí politických činitelů a je jedním z kroků požadovaných Evropskou komisí pro zahájení přístupových rozhovorů.

Pokrok Kyjeva v reformách nepatří mezi hlavní témata dvoudenního jednání unijních lídrů a žádné rozhodnutí se v tomto směru nečekalo. Klíčová bude zřejmě prosincová Evropská rada, před níž komise vydá své hodnocení dosavadního úsilí Ukrajiny, například v boji proti korupci nebo posilování nezávislosti justice. Doporučí přitom, zda přístupové rozhovory zahájit, či nikoli.

Podle Zelenského Kyjev už „prakticky implementoval“ všech sedm doporučení, které unijní exekutiva v tomto směru vydala. „Je zjevné, že cesta každé země do EU je projektem založeným na zásluhách a na institucionálním rozvoji. Ukrajina tuto práci dělá... Nežádáme výjimky z obecných pravidel,“ pokračoval.

Sbližování Ukrajiny s EU nabralo na obrátkách po loňské ruské invazi, v červnu 2022 napadená země získala status kandidáta na členství. Česká republika je jednou ze zemí volajících po zahájení přístupových rozhovorů do konce roku, i pak může proces přijímání Ukrajiny trvat dalších několik let.

Maďaři jako jediní mluví o míru, řekl na adresu Ukrajiny a Ruska Orbán

Maďaři jako jediní mluví o míru, řekl dnes v Bruselu na adresu Ukrajiny a Ruska maďarský premiér Viktor Orbán. Mluvit o míru by přitom podle něj mělo být zájmem všech v Evropské unii. Maďarsko je jedinou zemí evropské sedmadvacítky, která blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské pomoci Ukrajině z takzvaného Evropského mírového nástroje. Rusko napadlo vojensky Ukrajinu loni v únoru.

Orbán dnes řekl, že Budapešť udělá všechno pro to, aby byl na Ukrajině mír. „Máme mírovou, ne válečnou strategii. Jsme jediní, kteří mluví o míru, což by mělo být zájmem všech v Evropě,“ prohlásil.

Maďarský premiér se minulý týden setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a od zástupců některých členských států si za to vysloužil kritiku. Na dotaz novinářů, jak na dnešním summitu tuto schůzku vysvětlí, odpověděl: „Máme společného souseda, Ukrajinu, a chceme nechat otevřené všechny komunikační kanály.“

Za setkání s Putinem zkritizoval Orbána i přímo na summitu litevský prezident Gitanas Nauséda. „Je opravdu... zvláštní vidět, že začínáme flirtovat s režimem, který páchá... velmi krutá zvěrstva na území Ukrajiny,“ řekl Nauséda po svém příjezdu na jednání. „Vysílá to velmi špatnou zprávu... mezinárodnímu společenství a také Ukrajině, která bojuje za svou svobodu,“ dodal.

Chování Maďarska, které stále blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské podpory pro Ukrajinu v hodnotě 500 milionů eur (v přepočtu 12,4 miliardy korun), představuje podle estonské premiérky Kaji Kallasové stále větší problém. „Jde o problém, který je potřeba řešit,“ dodala s tím, že předtím se Evropské unii dařilo udržet jednotu. „V souvislosti s Maďarskem je to ale rozhodně čím dál tím těžší,“ dodala.

Podobně jako Orbán se dnes vyjádřil i nový slovenský premiér Robert Fico. „Postoj mé vlády je, že okamžité zastavení vojenských operací je to nejlepší řešení, které pro Ukrajinu máme. Evropská unie by se měla proměnit z dodavatele zbraní na mírotvůrce,“ řekl Fico. Podle něj by bylo lepší, aby Ukrajina a Rusko dalších deset let jednaly, než aby se zabíjely. Zopakoval rovněž své stanovisko, že za nynějším konfliktem na Ukrajině stály dříve útoky ukrajinských fašistů na civilní obyvatelstvo ruské národnosti.

Ještě před zahájením summitu se staronový slovenský premiér setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Na facebooku následně uvedl, že ji informoval, že „Slovensko bude mít ode dneška v Bruselu vlastní názor“ a že „nová slovenská vláda nebude vojensky podporovat Ukrajinu“ a soustředí se „pouze na humanitární pomoc“. Šéfka EK podle Fica uvedla, že respektuje „suverénní právo členských zemí vojensky podporovat, či nepodporovat Ukrajinu“.