Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters. Ve středu vyšlo najevo, že Turecko, Švédsko a Finsko vnímají rozdílně část dohody o vydávání lidí podezřelých z teroristických aktivit.

Erdogan vyzval Švédsko a Finsko, aby naplnily sliby, které daly Turecku v úterním memorandu. „Pokud to neudělají, tak je pro nás mimo debatu zaslat žádost do parlamentu,“ řekl Erdogan.

Spojence v NATO Erdogan vyzval, aby byli „plně solidární“ s Ankarou v boji proti terorismu a aby nerozlišovali mezi jednotlivými teroristickými organizacemi. Za teroristickou skupinu například Turecko považuje kurdské milice YPG v Sýrii, které dostaly vojenskou podporu od dalších členských zemích v boji proti teroristům z organizace Islámský stát.

Díky úternímu podpisu memoranda se Švédskem a Finskem souhlasila Ankara se zahájením procesu vedoucího k začlenění obou zemí do NATO. Poslední slovo v tom ale mají až parlamenty členských zemích.

Ve středu se ukázalo, že trojice signatářů vnímá odlišně například pasáž o vydávání lidí podezřelých z terorismu do Turecka.

Ankara znovu zažádala o vydání zhruba 30 lidí, kteří jsou podle ní spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK) a hnutím klerika Fethullaha Gülena, které Turecko obviňuje z pokusu o státní převrat v roce 2016. Ankara očekává od úřadů obou zemí kladné vyřízení žádostí. Podobné požadavky Helsinky a Stockholm v minulosti ovšem zamítly.

#Turkey initially objected to Finland and Sweden joining #NATO.

President Erdogan said he made it clear what Turkey needed to green light their invitation into the alliance.

"What matters most is to keep the promises that were committed" ⤵️ pic.twitter.com/3LjWwdVvp3

— FRANCE 24 English (@France24_en) June 30, 2022

Švédsko a Finsko v reakci na žádost Ankary uvedly, že budou postupovat podle svých zákonů a mezinárodního práva. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že je vyloučené vydání švédských občanů.

Obě země tvrdí, že díky memorandu budou více spolupracovat s Tureckem v boji proti terorismu a vytvoří mechanismus, který má ulehčit výměnu informací, na jejichž základě pak úřady budou moci o extradicích rozhodnout.