Daň za dlouhověkost a nízkou porodnost: V roce 2075 ve světě převáží senioři nad dětmi

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Poprvé se to stalo v Itálii v roce 1995, o pět let později přibylo šest dalších zemí a v roce 2010 je doplnilo i Česko. Podle demografických propočtů budou v roce 2030 v 56 z 206 zemí světa převažovat senioři nad dětmi do 15 let. A v roce 2075 se křivka obrátí úplně a převahu seniorů nevyváží ani vysoká porodnost v Africe.

V roce 2075 bude na světě víc seniorů nad 65 let než dětí do 15 let. Ilustrační snímek

V roce 2075 bude na světě víc seniorů nad 65 let než dětí do 15 let. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

V současné době zlom směrem k "vymírání" nastal už u třicítky zemí, kromě Japonska většina z nich leží v Evropské unii. Podle bývalého šéfa demografické sekce OSN Josepha Chamieho tento zlom dříve či později čeká každou zemi na světě a většinu z nich už ve 21. století. V roce 2020 jsou podle propočtů OSN na řadě Kuba, Jižní Korea, Singapur, Velká Británie a Slovensko.

"Ještě před padesáti lety čítala světová populace 3,3 miliardy lidí a na jednu osobu nad 65 let připadalo průměrně sedm dětí. V Africe to bylo více než 14 dětí na starého člověka, v Asii a Latinské Americe jedenáct a nakonec v Evropě a Severní Americe zhruba tři děti,“ uvádí Chamie.

Dnes dosahuje světová populace 7,4 miliardy obyvatel, ale na jednoho seniora vychází průměrně už jen zhruba tři děti. A to je číslo ještě vysoké kvůli africkému poměru 12:1, protože jak Asie tak Jižní Amerika se počtem dětí srovnaly se zbytkem světa před oněmi padesáti lety. A Evropa stále uniká – poměr v ní klesl pod jedno dítě do patnácti let na seniora.

Opravdu vážná začne být podle Chamieho situace v roce 2075, kdy světová populace dosáhne podle odhadů 10,7 miliardy obyvatel. Počet seniorů na dítě se vyrovná a začne stoupat. "V roce 2100 se očekává, že všechny regiony kromě Afriky budou mít dvakrát víc seniorů než dětí," varuje demograf.

Za výrazný nepoměr mohou dva faktory – klesající porodnost a vyšší věk, kterého se lidé dožívají. Zatímco se do roku 2065 světová populace navýší o 40 procent, skupina seniorů nad 65 let vzroste o třetinu. "Očekává se, že do tohoto roku budou v některých zemích, jako je Čína, Německo, Řecko, Itálie, Polsko, Singapur, Jižní Korea a Španělsko, staří lidé tvořit minimálně třetinu obyvatel státu," uvádí Chamie.

Bude potřeba zvýšit věk odchodu do důchodu

Takzvaný "historický zvrat" a stárnutí populace jsou považované za pozoruhodný demografický úspěch. Nicméně nesou s sebou významné ekonomické, sociální a politické důsledky, se kterými se budou muset jednotlivé státy poprat, aby se dokázaly postarat o důchody.

"Vlády se mohou rozhodnout, že zvýší daně, přesměrují státní příjmy a zřejmě nejméně problematická volba pro udržení penzijních programů je zvýšit věk odchodu do důchodu," konstatuje Chamie, který nyní působí jako nezávislý demografický konzultant.

Země jsou si už problému vědomy a začínají zvyšovat věk odchodu do důchodu. O zavedení hranice postupného zvyšování věku bude na podzim rozhodovat vláda, ve hře jsou varianty 65 a 67 let.

Podobná debata čeká i Německo, kde bude podle německé centrální banky potřeba zvýšit důchodový věk z 65 na 69 let. Německo se do skupiny s převažujícími seniory se podle OSN přehouplo už v roce 2000, tedy s desetiletým náskokem před Českem. Nyní budou do penze odcházet silné ročníky z 50. a 60. let a mladých pracovníků, kteří by na ně "vydělávali", nebude dostatek.

Pokud to vláda neudělá, hrozí jí, že nebude schopna závazky vůči penzistům splnit. "Demografický vývoj v Německu staví průběžný důchodový systém kvůli klesající porodnosti a rostoucí průměrné délce života před značné problémy s financováním," stojí v textu zveřejněném na webu Bundesbank.

Tagy: zahraničí domácí senioři počet obyvatel děti a rodina populace a společnost důchodový věk

Zdroje: IPS