Drahoš se bojí ruského vlivu na volby. Zeman ho zkritizoval

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 2. 12. 2017 09:35) - Aktuality autor: šar

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává toho, že výsledky voleb v České republice ovlivňují zahraniční tajné služby prostřednictvím dezinformací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho v pátek ráno v Kramářově vile ujistil, že hrozbou se zpravodajci zabývají. Podle Drahoše měla schůzka s předsedou vlády preventivní charakter. Upozornil na ruský vliv na volby ve Spojených státech, Francii a Německu, řekl Drahoš na tiskové konferenci.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš,zdroj: Profimedia.cz

"Tajné služby v těchto zemích dnes víceméně jasně konstatují, že k něčemu takovému docházelo. Také říkají, z kterých zdrojů nebo z které strany to ovlivňování voleb bylo," uvedl k zahraničním zkušenostem. "Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo," řekl Drahoš i s odkazem na nedávné české sněmovní volby. Ovlivňování voličů podle něj zprostředkovávala média a servery propojené s ruskou tajnou službou.

Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. Vychází také z nedávno zveřejněné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016.

"Já bych se nerad dozvěděl v březnu příštího roku, že naše tajné služby a orgány, které se tím mají zabývat, že tu situaci vyhodnocují a konstatují, že i u nás došlo k ovlivnění demokratičnosti voleb zahraničními tajnými službami, intervencemi," uvedl, proč požádal o schůzku s premiérem.

"Jde o nebezpečí ovlivnění demokracie v našem státě," zdůraznil. Od premiéra se mu dostalo ujištění, že on i celá vláda si je vědom této situace a že příslušné orgány to berou vážně a konají. "Samozřejmě další detaily jsme neměli důvod rozebírat," uvedl Drahoš s tím, že nemá bezpečnostní prověrku.

Stejný apel jako v pátek na Sobotku vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše (ANO). Servery a zdroje, které podle Drahoše šíří dezinformace, zveřejní Drahošova kancelář na svém webu. Drahoš se chce obrátit i na předsedu bezpečnostního výboru Sněmovny Radka Kotena (SPD), protože i tento orgán by se měl věcí zabývat.

Přestože jsou podle něj důkazy dezinformačních kampaní těžko odhalitelné, ze své zkušenosti na facebooku je přesvědčen o tom, že "k něčemu takovému dochází". Myslí si, že se tak děje i u ostatních kandidátů.

Podle zprávy BIS, zveřejněné v říjnu, na kterou Drahoš odkázal, loni v ČR vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS.

V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly zejména informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Loni hybridní kampaň pokračovala.

Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.

Riziko připouští i další kandidáti 

Riziko záměrného ovlivňování voleb v Česku dezinformacemi připustili také prezidentští kandidáti Michal Horáček a Mirek Topolánek.  

"Taková obava na místě skutečně je. Je nepopiratelné, že čelíme hybridnímu konfliktu. Dosud jsme se setkávali zejména s dezinformačními operacemi. Ať už jde o články na konspiračních webech nebo řetězové e-maily," uvedl Michal Horáček. Drahoš podle něj čelí stejné kampani.

Prezidentští kandidáti podle někdejšího premiéra Mirka Topolánka musí s rizikem záměrně šířených lží a dezinformací počítat. Topolánek v této souvislosti zmínil "určitý ruský vliv, který tady nepochybně existuje". "Bylo to vidět už u připravované stavby americké základny v Brdech, kdy jsme to od těch služeb dostávali denně, jak se tady zvedají skupiny přátel starých pořádků a spící agenti. Několik jsme jich byli nuceni řešit," řekl dnes Topolánek novinářům v Olomouci.

Další prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek řekl, že se Drahoš při prezidentských debatách s obavami z ovlivňování voleb nesvěřil. "Já sám takovými informacemi nedisponuji. A abych pravdu řekl, nemyslím si, že politickému klimatu hrozí víc než konstrukce o světě tajných agentů, které jsou nyní, bohužel, často rozehrávány," uvedl.

Zbrojař Jiří Hynek, které též kandiduje, pak v reakci na Drahošova slova uvedl, že je na taková tvrzení velmi citlivý. "Ještě mám v neblahé paměti slogany typu: Nenechme socialismus ovlivňovat imperialismem," poznamenal. Podobně jako Kulhánek věří v sílu demokratických institucí a zdravý rozum českých voličů. Podle Kulhánka si "nenechají vnutit cizí názory anebo to, co si mají myslet".

Kulhánkův tým žádná opatření proti šíření falešných zpráv nepřijímal. Horáček doporučil všem kandidátům naprostou transparentnost, aby lidé mohli porovnat výmysly s realitou. 

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš buď disponuje vlastní tajnou službou, nebo se na sebe snaží upozornit šířením konspirací, prohlásil pak  prezident Miloš Zeman v závěru své návštěvy Jihomoravského kraje.

Zeman novinářům v Boskovicích řekl, že považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do sněmovny či na Hrad být ovlivněni "jakýmisi imaginárními zahraničními službami". "To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany ze nesvéprávné," uvedl Zeman.

Bezpečnostní informační služba (BIS) Drahošovo prohlášení dementovala, dodal prezident. "Jinými slovy ho naprosto shodila," prohlásil Zeman. Civilní kontrarozvědka ovšem uvedla, že nemá závažné informace o tom, že by cizí zpravodajské služby nezákonně ovlivňovaly volby. Rizika dezinformačních kampaní však BIS připouští.

Výběr zemí, které zasáhly skandály kolem údajného vměšování Ruska do voleb:

FRANCIE

  • Letos v dubnu odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Informaci potvrdil i šéf digitální sekce Macronovy kampaně Mounir Mahjoubi. Všechny hackerské útoky se podle Mahjoubiho podařilo odvrátit. Útoky byly zaznamenány už v prosinci 2016, ale v té době neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy. Podle japonské firmy za útoky stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění vytrvale odmítá.
  • Macron nakonec v druhém kole voleb v květnu porazil šéfku krajní pravice Marine Le Penovou, s níž Moskva sympatizuje. Ruský prezident Putin měsíc před prvním kolem voleb Le Penovou oficiálně přijal v Moskvě. Le Penová podle svých slov Putina obdivuje a patří k těm politikům, kteří obhajují sblížení s Ruskem a schvalují ruskou anexi Krymu v roce 2014.
  • Macron po prvním kole voleb vykázal ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT, které jeho mluvčí obvinil z šíření propagandy a falešných zpráv. Již dříve také musel odrážet podezření z mimomanželského homosexuálního vztahu, které šířila ruská média ve francouzské mutaci.

NĚMECKO

  • Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen na jaře hovořil o tom, že je možné, že se Rusko svými zásahy pokusí ovlivnit parlamentní volby, které se konaly v září. Německé tajné služby před tímto nebezpečím varovaly kvůli hackerskému útoku na internetové stránky německého Spolkového sněmu, za kterým stály zřejmě hackeři podporovaní ruskými úřady. Hackerským útokům v minulosti čelila i Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) těsně před volbami oznámil, že německé úřady nemají poznatky o tom, že by se Rusko pokusilo zasáhnout do zdejšího předvolebního boje. S vazbami na Rusko se netají pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která se stala třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu, když získala 12,6 procenta hlasů, a do národního parlamentu se přitom dostala poprvé. Podle médií až třetina jejích voličů patřila k ruské komunitě žijící v Německu.

USA

  • Kauza údajného vlivu Ruska na volby v USA vypukla loni v říjnu, kdy administrativa prezidenta Baracka Obamy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby v USA. Moskva se následně proti nařčením ohradila. V listopadových volbách nakonec demokratku Hillary Clintonovou porazil republikán Donald Trump, který se funkce prezidenta ujal letos v lednu.
  • Naplno se kauza rozhořela letos v lednu, když americké tajné služby - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Národní agentura pro bezpečnost (NSA) zveřejnily část své zprávy. V ní dospěly k tomu, že kampaň, která měla ovlivnit volby, nařídil Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit Clintonovou.
  • Klíčovými postavami skandálu byli zpočátku dnes již bývalý šéf FBI James Comey, kterého americký prezident Donald Trump v květnu nečekaně odvolal, a rovněž už bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn. V kauze se začalo později objevovat i jméno Paula Manaforta, který byl od června do srpna 2016 volebním manažerem Donalda Trumpa a Trumpova syna Donalda, který před soudním výborem Senátu přiznal, že se loni sešel s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou, protože mohla disponovat kompromitujícími informacemi o Clintonové. Schůzce z června 2016 byli přítomni i Trumpův zeť Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy kampaně Manafort, který se vydal FBI. Kromě Manaforta a jeho společníka Ricka Gatese bylo vzneseno obvinění i proti dalšímu členovi Trumpova předvolebního štábu Georgi Papadopoulosovi.
  • Ministerstvo spravedlnosti pověřilo bývalého ředitele FBI Roberta Muellera, aby vedl zvláštní vyšetřování kauzy a kromě Muellerova týmu skandál vyšetřují i čtyři kongresové výbory.
  • Snahu o vměšování do amerických voleb ze strany Ruska, konkrétně od ruské Agentury pro výzkum internetu (AII), která je považována za prodlouženou ruku ruské vlády, připustily i hlavní internetové společnosti a sítě jako Google, Facebook nebo Twitter.

Tagy: Česko domácí česká politika špionáž a rozvědka média a internet česko-ruské vztahy dezinformace prezidentské volby 2018

Zdroje: ČTK