Donald Trump začal zveřejňovat soukromou korespondenci s významnými politiky, Macron nerozumí
20. 1. 2026 – 11:24 | Zpravodajství | Aleš Smutný
V dalším kroku, který ukazuje, že Donald Trump, prezident USA, začíná ztrácet kontakt s politickou realitou, se rozhodl sdílet osobní korespondenci s francouzským prezidentem a generálním tajemníkem NATO.
Zveřejňovat to, co vám píše v soukromé korespondenci, tedy emailech a zprávách, někdo jiný, je považované za faux pas. Nicméně učinit tak v případě, kdy si píší soukromé vzkazy nejvyšší představitelé států a organizací, včetně bezpečnostně citlivých témat, je spíše neslýchané. Nicméně přesně to udělal prezident USA Donald Trump během globálně velmi diskutovaného úmyslu anektovat Grónsko.
Na své sociální síti Truth Social Trump zveřejnil zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, přičemž je zřejmé, že obě zprávy přišly skrze soukromé kanály v rámci neoficiální komunikace. Jde o další eskalaci v rámci střetu o Grónsko, kdy již hrozil desetiprocentními cly na země, které budou oponovat jeho úmyslu na získání Grónska, která samozřejmě náleží Dánsku.
Z vyzrazené komunikace obou zmíněných státníků vyplývá odlišný způsob vedení komunikace obou politiků s Trumpem. Rutte je spíše úslužný a opět Trumpa především chválí, ve snaze dostat jej k jednacímu stolu a pravděpodobně mu zkusit Grónsko vymluvit osobně. „Pane prezidente, drahý Donalde, to, čeho jsi dosáhl v Sýrii je neuvěřitelné. Použiji svůj prostor v médiích, který dostanu v Davosu, abych zdůraznil tvou práci zde, v Gaze a na Ukrajině. Jsem odhodlaný najít cestu, jak vyřešit Grónsko. Nemohu se dočkat toho, až se setkáme. Tvůj Mark.“
Rutte už dříve (opět z Trumpem zveřejněných zpráv) zjevně zaujímá strategii chlácholení, chválení a udobřování, protože na to Trump zjevně slyší. Otázkou je, zda je toto dlouhodobě udržitelný diplomatický přístup, protože se zdá, že vede jen k ústupkům, a ne opravdovému řešení. Ostatně, Trump toto vnímá spíše jako slabost. Naposledy Rutte veřejně v reakci na Trumpovy výroky řekl "Taťka občas musí použít ostrý jazyk." Trump tím byl potěšený a celou, spíše trapnou, situaci eskaloval tím, že ji okomentoval směrem k Ruttemu. "Myslím, že mě má rád. Pokud ne, dám vám vědět. Přijdu a pořádně ho praštím, OK? Řekl to velmi procítěně. Hej, taťko. Jsi můj taťka."
Emmanuel Macron naproti tomu nemá problém s konfliktním tónem, což mu asi i vyneslo tuto pochybnou čest zveřejnění zprávy. „Drahý příteli. Jsme zajedno co se týče Sýrie. V Íránu můžeme dokázat velké věci. Nerozumím tomu, co děláš s Grónskem. Zkusme vybudovat ony velké věci:
1) Mohu po Davosu zorganizovat setkání G7 v Paříži, na čtvrteční odpoledne. Mohu pozvat Ukrajince, Dány, Syřany a Rusy.
2) Dejme si společně ve čtvrtek večeři v Paříži, než se vrátíš do US.
Emmanuel“
Je zjevné, že Macron se snaží být konstruktivní, také sahá po chvále, nicméně v kritickém bodu Grónska, který ostatně ohrožuje celé NATO, je konfliktní, na dětinský přístup Trumpa k osobním vztahům možná až příliš. Pokud bychom ale porovnávali, jaký obraz obou politiků tyto „vynesené“ zprávy podávají, Macron z nich vychází lépe. Na druhou stranu, Rutte opravdu dostane Trumpa k jednacímu stolu v Davosu. Zřejmě.
Kdo z nich samozřejmě vychází nejhůře je Donald Trump, který dále pracuje na tom, aby byly Spojené státy izolované nejen politicky, ale i on, aby byl izolovaný diplomaticky. Když pomineme bezpečnostní rizika, která plynou ze zveřejnění toho, kdy by kde mohl kdo být, samotný fakt, že vyzrazuje soukromou korespondenci je ostudný. Pravdou ale také je, že Trump v tuto chvíli svou cestu diplomacií spíše razí bez ohledu na následky a už i širší republikánský tábor v USA začíná zpochybňovat, že je toto dobrá cesta.