Dlouholetý haagský žalobce byl posedlý hollywoodskými hvězdami a penězi

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Donec eris felix, multos numerabis amicos, říkávali staří latiníci. Na toto rčení si nepochybně vzpomněl někdejší dlouholetý hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Luis Moreno-Ocampo. I pro něj totiž platilo, že "dokud mu přálo štěstí, měl spoustu přátel" – a dokonce přímo těch nejslavnějších. V době svého mandátu si potrpěl na blízkost hollywoodských hvězd v čele s Angelinou Jolie a liboval si v tom, že mu poskytovaly přátelské rady. Jakmile skončil, pes po něm neštěkl. Špatně se mu ale rozhodně nedaří, i když se ukazuje, že jeho působení u soudu bylo poněkud problematické.

Luis Moreno-Ocampo a Angelina Jolie

Luis Moreno-Ocampo a Angelina Jolie,zdroj: Profimedia.cz

Argentinec Ocampo otevřel haagský ICC celebritám. Diskutoval s nimi o výsledcích svého vyšetřování, chtěl se při pátrání opírat o jejich pomoc a využít jejich slávy k tomu, aby se ICC stal ve světě známějším. Obě strany z toho měly zjevně užitek: Ocampovi se dostalo náležité pozornosti a herci nabyli dojmu, že opravdu dokážou něco ovlivnit. Bylo to jako výměnný obchod: Sláva za relevanci.

ICC je stálý orgán, jehož úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě. Vznikl 1. července 2002, činnost zahájil o rok později. Nejvyšším trestem, který může uložit, je doživotní odnětí svobody.

Luis Moreno-Ocampo a Angelina Jolie se zřejmě cítili být sjednoceni v boji za potrestání válečných zločinců. Ale slavná herečka nebyla jedinou celebritou, s níž se Ocampo v této otázce radil. Vyhledával i blízkost George Clooneyho nebo Seana Penna, jak vyplývá z interních dokumentů, které nyní získal zpravodajský web Mediapart.

Bratři ve zbrani?

Angelina Jolie soud několikrát navštívila, v prvních letech dokonce ještě s Bradem Pittem. Držitelka Oscara z roku 2000 za nejlepší ženskou vedlejší roli se léta angažuje v humanitární pomoci a od roku 2012 je zvláštní vyslankyní Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pro něhož uskutečnila několik desítek misí v různých částech světa. Stála rovněž u vzniku několika charitativních organizací.

V roce 2010 Ocampa dokonce napadlo, že by herečku mohl přijmout do týmu svých poradců. Její roli spatřoval v tom, že by jej podporovala, "budovala mosty" a že by do celé věci vnesla trochu života. Tuto oficiální roli sice Angelina odmítla, kontakt mezi nimi ale zůstal zachován. O rok později přišel do kin její režijní debut V zemi krve a medu o hrůzách války v Bosně a Hercegovině.

"Ten film je tak silný, že se z něj pořád nedokážu vzpamatovat," napsal jí tehdy Ocampo. "Jsi odvážná, moudrá a citlivá. Ten film – to jsi ty." Herečka odpověděla, že nedokáže ani slovy vyjádřit, jak moc pro ni Ocampova podpora znamená. Když jezdila svůj film představovat, vystoupila i v Berlíně – a Ocampo stál po jejím boku.

Nejen Angelina Jolie 

Když Ocampo přemítal nad postupem vůči Izraeli kvůli možnému spáchání válečných zločinů v pásmu Gazy, obrátil se v dubnu 2012 na Angelinu Jolie s prosbou o radu. Z formálních důvodů se rozhodl útoky v Gaze nevyšetřovat, což palestinské vedení i Izrael respektovaly.

"Problém je, jak to mám vysvětlit obyčejným lidem," napsal tehdy herečce. Ta mu odpověděla, že to je naopak fantastická příležitost k tomu, aby popsal, jak soud pracuje, a ukázal světu, jak složitá taková rozhodnutí bývají, cituje z materiálů německý týdeník Der Spiegel.

Počátkem roku 2011 zahájil Ocampo vyšetřování válečných zločinů v Libyi. V té době kontaktoval George Clooneyho, který se stejně jako jeho herecká kolegyně rád angažuje ve světové politice. Koncem roku 2010 například odstartoval projekt Satellite Sentinel, který si kladl za cíl dohlížet na občanskou válku v Súdánu. Satelity nad válečnou oblastí měly dokumentovat útoky na bezbranné vesničany. Ocampo si přál, aby se satelity zaměřily i na Libyi. "Bylo by skvělé, kdybychom mohli vyvinout tlak na Kaddáfího generály," vzkázal Clooneymu.

Když v roce 2012 odsoudili liberijského exprezidenta Charlese Taylora, neměl s tím sice Ocampo vůbec nic společného, ale přesto mu další hollywoodský herec Sean Penn poslal gratulaci ve znění "Ya got the fucker", čili slušně řečeno "Tak jsi toho darebáka dostal".

Charlese Taylora odsoudil haagský Zvláštní tribunál pro Sierru Leone. Exprezident se tehdy stal první bývalou hlavou státu odsouzenou před mezinárodním tribunálem od norimberského procesu, kdy si v říjnu 1946 vyslechl verdikt Karl Dönitz, který byl po smrti Adolfa Hitlera chvíli říšským prezidentem.

Všechna sláva polní tráva

V červnu 2012 pak Ocampovo působení v roli hlavního haagského žalobce skončilo. Ještě na poslední chvíli dosáhl jediného verdiktu během svého devítiletého funkčního období a zároveň i prvního verdiktu v desetileté historii soudu. ICC tehdy shledal bývalého velitele konžských milic Thomase Lubangu vinným z válečných zločinů za verbování dětských vojáků v letech 2002 až 2003 za občanské války v Kongu.

Za svého působení zřejmě nabyl Ocampo skálopevného přesvědčení, že hollywoodským hvězdám záleží na něm jako na osobě. Jinak si asi lze jen těžko vysvětlit, že reagoval s takovým zklamáním, když o něj Angelina Jolie po konci jeho mandátu úplně ztratila zájem.

Oba předtím hovořili o projektu na vzdělávání dětí v krizových oblastech. Z návrhu vyplývá, že to chtěl Ocampo pojmout s hollywoodskou hvězdou ve velkolepém stylu. Pak se ale kontakty přerušily. Herečka si změnila mailovou adresu a Ocampo marně obcházel známé, aby vypátral, co se to s "Angie" stalo. Herečka se mu už neozvala.

Ocampo se ale rozhodně špatně nemá ani poté, co ICC opustil. Jeho obchodům se daří: V New Yorku má poradenskou firmu, píše knihu o ICC, spolupracuje s Harvardovou univerzitou a radí mimo jiné tabákové společnosti Philip Morris v boji proti pašování cigaret. Jeho největším projektem je ale nyní Venezuela: z pověření Organizace amerických států vyšetřuje, zda se režim Nicolase Madura nedopustil zločinů proti lidskosti.

S morálkou na štíru

Luis Moreno Ocampo pomáhal ICC formovat a byl považován za jakousi morální autoritu. Z dokumentů získaných webem Mediapart ale vyplývá, že zdaleka nebyl tak bezúhonný, jak se prezentoval. Nešlo přitom jen o zmíněnou snahu zalíbit se za každou cenu hollywoodským celebritám, ale i jeho lačnost po penězích a mírně řečeno pochybnou poradenskou činnost, do níž se pustil po odchodu z ICC.

Zpočátku se přitom zdálo, že argentinský právník je pro tuto funkci ideální volbou. Jako žalobce si udělal v 80. letech jméno během procesů s veliteli vojenské junty, později se specializoval na případy porušování lidských práv a boj proti korupci.

Obraz neohroženého pronásledovatele válečných zločinců ale nyní utrpěl vážné trhliny. Z dokumentů například vyplývá, že vlastnil několik firem v daňových rájích na Britských Panenských ostrovech (Yemana Trading), v Uruguayi (Transparent Markets), v Panamě (Tain Bay Corporation) nebo v Belize (Lucia Enterprises). Hájí se tím, že na offshore společnostech není nic nelegálního.

V dubnu 2015 zase podepsal dohodu, podle níž měl během tří let inkasovat přes tři miliony dolarů za poradenskou činnost pro kontroverzního libyjského podnikatele Hasana Tatanakiho, který byl zapleten do občanské války v zemi. Cílem dohody bylo mimo jiné ochránit ropného magnáta a někdejšího stoupence Kaddáfího režimu před trestním stíháním.

Ocampo mu poskytl konkrétní tipy, jak by se šlo soudu vyhnout. Inkasoval za to 750 tisíc dolarů, spolupráci prý ale po tříměsíční práci ukončil – bez udání důvodu. Brání se tím, že to, co udělal, bylo nejen legální, ale dokonce i správné.

Moc se nevyznamenal ani jako žalobce

Když Ocampo v Haagu začínal, bylo mu jeho silné ego ještě ku prospěchu. Pustil se do práce s vervou a dal nové instituci nezbytný švih. Vyšetřoval zločiny v Kongu, Ugandě, Súdánu nebo Středoafrické republice. Postupem času se ale ukazovalo, že toho sice spoustu začal a potrpěl si na velkolepé výstupy, ale dělalo mu problém dotáhnout případy čistě do konce. Zmíněný proces s Lubangou například dvakrát málem ztroskotal na tom, že se opíral o anonymní svědky.

Ocampo se nevyhnul interní kritice a soud na protest opouštěli zkušení právníci. Namítali, že Ocampo prezentoval problematické svědky, kteří nic nevěděli, a i jeho právní argumentace byla veskrze chatrná. Své oddělení prý navíc řídil ve stylu argentinského velkostatkáře.

Situace se nezlepšila ani po takzvaném arabském jaru, kdy se otevřela nebývalá šance získat spoustu svědků a důkazního materiálu. Ocampo se ani tehdy nijak zvlášť nezajímal o podrobnosti a jako už tolikrát předtím i nyní propásl šanci vyšetřovat zločiny přímo na místě, třebaže jej k tomu spolupracovníci vyzývali. Neobtěžoval se zkrátka forenzní mravenčí prací či sbíráním důkazů – mnohem významnější pro něj byla sláva, velkolepá vystoupení na mezinárodních fórech a zájem médií.

Když skončil, Angelina Jolie na slavnostním rozloučení nešetřila chválou: "Hlavní žalobce Ocampo udělal obrovský pokrok při prosazování mezinárodní spravedlnosti. Několikrát jsem jej v Haagu navštívila. Dal hlas lidem, který žádný hlas nemají," prohlásila tehdy. Ale při střízlivém pohledu jeho bilance zase tak oslnivá není: vydal 30 zatykačů, ale na kontě má jeden jediný rozsudek. A zahraniční intervence v Libyi, kterou podporoval, zemi rozdělila a udělala z ní bojiště nejrůznějších znesvářených skupin.

Snad by se mu dalo odpustit, že se tehdy mýlil, ale už těžko lze přimhouřit oči nad tím, že udělal z ICC víceméně hračku v rukou různých politických zájmů. Získané dokumenty tak vrhají stín nejen na něj, ale na celý ICC, který byl kdysi založen v duchu vítězství morálky nad zločinem.

Tagy: Nizozemsko Německo Afrika zahraničí kongo uganda Spojené státy ICC Středoafrická republika hollywoodské hvězdy Haagsky tribunál mezinárodní trestní soud

Zdroje: Der Spiegel