"Kolumbijský imigrační úřad si dovoluje informovat, že dnes v odpoledních hodinách vstoupila do země venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová."

Tímto strohým prohlášením kolumbijské úřady v pátek vyřešily záhadu, kam se poděla jedna z klíčových figur krize v sousední Venezuele. Ortegové a jejímu manželovi, původně provládnímu poslanci Germánu Ferrerovi, se ze země podařilo uprchnout navzdory zatykači, zákazu cestování a stupňující se šikaně ze strany venezuelských úřadů, které oblehly její úřad desítkami příslušníků Národní gardy.

K útěku použili stejný prostředek, k jakému se v poslední době uchylují tisíce jejich zoufalých krajanů: motorový člun. Tím se dopravili na třicet kilometrů vzdálený ostrůvek Aruba pod nizozemskou správou, odkud pokračovali letadlem dál do kolumbijské Bogoty.

Útěk k nepříteli

Skončit právě v Kolumbii, kde Ortegová s manželem v příštích dnech pravděpodobně požádají o azyl, v sobě pro bývalou generální prokurátorku musí skrývat nemalou pachuť. Do svého úřadu v roce 2007 nastupovala jako obdivovatelka a blízká spojenkyně tehdejšího prezidenta Huga Cháveze, který proslul mimo jiné nevybíravými výroky na adresu svého souseda. Kolumbie byla v chávistických kruzích vždy prezentována jako nedemokratický a represivní režim, jakýsi loutkový stát v rukách USA, který chce zničit "bolívarskou revoluci" ve Venezuele.

Časy se však změnily. Zatímco Kolumbie je nadále oblíbeným nepřítelem Nicoláse Madura, Chávezova vyvoleného nástupce v čele státu i "revoluce", z Ortegové se stala uprchlice před vlastním režimem, jíž hrozil přinejmenším politický proces a dlouholeté věznění.

Luisa Ortegová | zdroj: Profimedia

Pád generální prokurátorky začal letos v březnu, kdy se jako první vysoce postavená představitelka Madurova režimu postavila proti rozhodnutí Nejvyššího soudu zneplatnit Národní shromáždění, tedy opozicí ovládaný národní parlament. Veřejně tento krok zkritizovala jako "porušení ústavního řádu", na stejné tiskové konferenci také uveřejnila nelichotivé statistiky o množství spáchaných vražd v zemi, které se vláda snažila ututlat, a přislíbila vyšetřit násilí páchané na demonstrantech příslušníky ozbrojených složek.

Krátkou dobu to vypadalo, že Ortegová svoje kritické vystupování ustojí. Několik dní po jejím vystoupení se bezpečnostní rada státu rozhodla požádat Nejvyšší soud, aby své kontroverzní nařízení odvolal, což loajální soudci vzápětí učinili.

Státní terorismus

Generální prokurátorka však zašla mnohem dál. Když prezident Maduro přišel s ideou všemocného Ústavodárného shromáždění, pustila se hlasitě do obrany stávající ústavy z roku 1999 právě z pera Huga Cháveze. Zároveň pokračovala v kritice brutálního potlačování protivládních protestů, které označila rovnou za "státní terorismus".

"Máme co do činění s terorismem ze strany státu, který svým občanům nedovoluje protestovat, krutě potlačuje demonstrace a stíhá civilisty u vojenských soudů," prohlásila na tiskové konferenci 29. června.

Právě hromadné věznění demonstrantů ve vojenských věznicích a jejich stíhání vojenskými soudy patřilo mezi provinění režimu, kterými se Ortegová zabývala. Bylo jasné, že prezident Maduro si něco takového nenechá líbit a pokusí se generální prokurátorku zničit. Zvlášť poté, co dala najevo, že se hodlá vážně zabývat i podezřením, že podobně jako brazilští politici přijímal úplatky od stavební firmy Odebrecht.

Už v dubnu se začaly objevovat zprávy, že vládní emisaři nabízí zaměstnancům prokuratury peníze a povýšení výměnou za to, že proti Ortegové vystoupí a případně budou svědčit. V červnu jí Nejvyšší soud odebral část pravomocí, zakázal jí vycestovat a nařídil zmrazení jejích bankovních účtů.

A 4. srpna konečně došlo na odvolání z úřadu, o kterém rozhodlo nově ustanovené - a Ortegou přísně tepané - Ústavodárné shromáždění. Učinilo tak ještě v den vlastní inaugurace, přestože k tomu nemělo oprávnění; generální prokurátor je ve Venezuele na šestileté funkční období volen parlamentem.

Nová kapitola Madurova režimu

Následovala již zmíněná vojenská blokáda odebraného úřadu a vydání zatykače na Ortegovou i jejího manžela, o němž rozhodl nově dosazený nástupce ve funkci generálního prokurátora Tarek Saab. Ortegová a její manžel měli být v čele "vyděračského gangu", k němuž údajně zneužívali přímo prokurátorčinu pozici.

Podle Saabových tvrzení, podložených pochybnými dokumenty získanými při domovní prohlídce, vymáhali peníze od obviněných z korupce výměnou za to, že zametali jejich vyšetřování pod koberec. Vzhledem k časovému sledu či způsobu získávání a ověřování "důkazních materiálů" jen málokdo pochybuje, že jde o vykonstruovanou kauzu.

Odstraněním, pronásledováním a nuceným odchodem Luisy Ortegové se každopádně otevírá nová kapitola v působení Madurova režimu, jemuž se podařilo zbavit se vlivných kritiků z vlastních řad a soustředit do té doby nemyslitelnou moc. Prezidentem kontrolované Ústavodárné shromáždění, v němž mimochodem zasedá i jeho manželka a syn, minulý týden převzalo veškeré pravomoci parlamentu a může tak bez omezení navrhovat a schvalovat zákony či měnit ústavu.

Mezi prvními přijatými zákony je až posměšně nazvaný "zákon proti netoleranci, nenávisti a násilí", který je zaměřený proti demonstrantům a umožní jejich snadné uvěznění na 15 až 25 let do vězení za úmyslně vágně definované přečiny. A nový generální prokurátor se už dušoval, že se zasadí o jeho přísné prosazování v praxi za použití všech dostupných prostředků.

"Mému úřadu bude ctí, zasadit se o zjištění totožnosti všech těch, kteří byli zodpovědní za 'zločiny z nenávisti' v této zemi," prohlásil Tarek Saad ve své první řeči před Ústavodárným shromážděním. "Prohledáme kamery, videa i fotografie. Najdeme fotky každého jednoho z nich a postaráme se, aby zaplatili za to, že zabíjeli, že ubližovali ostatním a zanechávali za sebou sirotky."

Přítomnými zákonodárci byl odměněn hlasitým potleskem.