A teď si představte, že tyhle malé digitální „odskoky“ děláme desetkrát – někdy i stokrát denně. Není divu, že náš mozek na to začíná reagovat.

Nové vědecké studie ukazují, že technologie skutečně ovlivňují naši schopnost soustředění, paměť i to, jak rychle se rozhodujeme. A to mnohem víc, než jsme si byli ochotni připustit.

Nejvíc se to týká mladých. A to je na tom možná to nejděsivější

Když se odborníci podívali na data za poslední roky, zjistili, že u lidí mezi 18 a 39 lety se výskyt kognitivních potíží – tedy problémů se soustředěním, pamětí a rozhodováním – zdvojnásobil.

Mladí, kteří by měli mít nejlepší mentální výkonnost, najednou bojují s roztěkaností. Naopak lidé nad 70 let se zhoršili - minimálně.

Nastává chvíle pro důležitou otázku. Jak je to možné? Jednoduše: starší generace netráví tolik času v digitálním světě. Nepřebíhá neustále mezi aplikacemi. Nežijí s telefonem přilepeným k ruce.

Je to svět, který nás učí být stále v režimu ON - LINE

Za posledních patnáct let jsme se ocitli v soutěži o pozornost, o kterou jsme vlastně nikdy nestáli.  Každá aplikace chce naší vnímavost. Každé video chce naši sekundu sledovanosti. Každá notifikace nás tahá za rukáv.

Mozek je přitom stavěný na to, aby:

• dělal jednu věc,

• chvíli v klidu přemýšlel,

• měl čas mezi podněty,

• a občas se nudil.

Jenže my ho krmíme stovkami mikropodnětů denně – krátkými videi, vysoce emočními obrázky, rychlými střihy, notifikacemi a nekonečným scrollováním.

A mozek se přizpůsobí.Začne vyhledávat jen to krátké, rychlé, barevné. A všechno ostatní – čtení, učení, rozhodování – se stává náročnější. (jsme totiž unavení)

Co to dělá s naším každodenním životem?

Více stresu.Méně trpělivosti.Slabší soustředění. Úzkosti, když telefon není nablízku.A paradoxně méně radosti z věcí, které nás dřív naplňovaly.

Vědci říkají, že žijeme v prostředí, které je tak intenzivní, že náš mozek nemá šanci se „zotavit“. Je to jako kdybychom od něj chtěli celodenní sprint – a divili se, že po pár kilometrech padá ta obrovská energie..

A řešení? Překvapivě jednoduché (ale těžké dodržet)

Nikdo po nás nechce, abychom zahodili telefony nebo se odstěhovali do lesa.Ale mozku stačí málo:

• Nesahejte po telefonu hned po probuzení.

• Zařaďte aspoň jednu hodinu denně bez obrazovek.

• Buďte chvíli v tichu bez podnětů – mozek to miluje.

• Omezte krátká videa – jsou nejsilnějším „únoscem pozornosti“.

• Zkuste si občas přečíst něco delšího než post.

Není to trest. Je to návrat k tomu, co nám dělá dobře.

Možná je čas položit si jednoduchou otázku

Kolik ze své mentální energie dávám telefonu a kolik dávám sobě?

Technologie tu s námi budou dál. Ale je jen na nás, jestli jim dovolíme ovládat náš mozek – nebo se naučíme používat je způsobem, který nám prospívá, ne ubližuje.