úzkosti

Sledování televize je u nás stále vysoce populární způsob odpočinku. Nenechává nás ale beze změn.

Franz Kafka nepsal o úzkosti jako o diagnóze. Psal o ní jako o každodenním způsobu bytí. O tísni, která se vkrádá do vztahů, práce, rodiny i vlastního těla. O pocitu viny bez jasné příčiny. O strachu, že selhání přijde dřív, než člověk stihne cokoliv udělat. A právě proto dnes jeho texty nepůsobí jako literatura z minulosti, ale jako záznam vnitřního světa moderního člověka.

Bolesti svalů, únava nebo sevřené hrdlo – naše tělo nám dává jasně najevo, že je v nepohodě. Abychom mu mohli pomoci, musíme vědět, zda bojujeme s vnějším tlakem, nebo s vnitřní úzkostí. Přečtěte si, jak správně identifikovat své pocity a jakými kroky můžete své psychice ulevit hned teď.

Možná to znáte taky. Otevřete telefon „jen na minutku“ a najednou zjistíte, že uteklo půl hodiny. Nevíte, co přesně jste viděli – jen cítíte zvláštní únavu, trochu roztěkanosti a jako byste se nemohli pořádně vrátit zpět do reality.

Žijeme v době, kdy je náš den rytmizován notifikacemi. V kapse nám vibruje telefon, na obrazovce se objevují nové lajky a naše mysl už ani nepočítá, kolikrát jsme dnes sáhli po mobilu jen takzvaně na chvilku. Sociální sítě se staly digitálním zrcadlem, které nám ale neukazuje nás samotné, odráží spíš kolektivní obraz dokonalosti. A čím déle se do něj díváme, tím snáz začneme pochybovat o sobě.