úzkosti

Ranní espresso je pro mnohé nepostradatelné, ale několik šálků denně může psychiku zatěžovat víc, než čekáme. Kofein aktivuje organismus podobně jako stres a u některých lidí může zesilovat úzkostné stavy i problémy se spánkem.

Věřit svým starostem je jako věřit hororu v televizi- i když se u něj bojíte, stále je to jen film na obrazovce. Vaše mysl je skvělý nástroj pro řešení problémů, ale mizerný prorok.

Proč utrácet za nelegální látky, když máme v těle tu nejvýkonnější farmaceutickou továrnu? Naše tělo umí zdarma namíchat koktejly, které jsou mocnější než to, co koupíte na ulici.

Sledování televize je u nás stále vysoce populární způsob odpočinku. Nenechává nás ale beze změn.

Franz Kafka nepsal o úzkosti jako o diagnóze. Psal o ní jako o každodenním způsobu bytí. O tísni, která se vkrádá do vztahů, práce, rodiny i vlastního těla. O pocitu viny bez jasné příčiny. O strachu, že selhání přijde dřív, než člověk stihne cokoliv udělat. A právě proto dnes jeho texty nepůsobí jako literatura z minulosti, ale jako záznam vnitřního světa moderního člověka.

Bolesti svalů, únava nebo sevřené hrdlo – naše tělo nám dává jasně najevo, že je v nepohodě. Abychom mu mohli pomoci, musíme vědět, zda bojujeme s vnějším tlakem, nebo s vnitřní úzkostí. Přečtěte si, jak správně identifikovat své pocity a jakými kroky můžete své psychice ulevit hned teď.

Možná to znáte taky. Otevřete telefon „jen na minutku“ a najednou zjistíte, že uteklo půl hodiny. Nevíte, co přesně jste viděli – jen cítíte zvláštní únavu, trochu roztěkanosti a jako byste se nemohli pořádně vrátit zpět do reality.

Žijeme v době, kdy je náš den rytmizován notifikacemi. V kapse nám vibruje telefon, na obrazovce se objevují nové lajky a naše mysl už ani nepočítá, kolikrát jsme dnes sáhli po mobilu jen takzvaně na chvilku. Sociální sítě se staly digitálním zrcadlem, které nám ale neukazuje nás samotné, odráží spíš kolektivní obraz dokonalosti. A čím déle se do něj díváme, tím snáz začneme pochybovat o sobě.