Digitalizace zdravotnictví po česku

MAGAZÍN - Magazín autor: Václav Štefan

Co si budeme nalhávat, Česká republika rozhodně není zemí, která by byla v civilizovaném světě známá jako extrémně pokrokový stát, jenž si pohodově jede na vlně čtvrté průmyslové revoluce. Třeba digitální velmoc Estonsko vedle nás v tomto ohledu vypadá jako nějaký bájný superstát z knihy Isaaca Asimova a nám, pralidem předdigitální éry z české kotliny, nezbývá nic jiného, než být kvůli tomu na všechny a všechno naštvaní.

Od začátku tohoto roku byly vydány již takřka dva miliony eReceptů. Ilustrační snímek

Od začátku tohoto roku byly vydány již takřka dva miliony eReceptů. Ilustrační snímek,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Smutnou ukázkou toho, jaký mumraj může způsobit digitalizace mezi Čechy je příběh elektronických receptů, který snad už po více než deseti letech spěje k nějakému výsledku. O jeho uspokojivosti se ale dá stále silně pochybovat a cesta k němu byla plná pořádných přešlapů, s kterými se bude ještě potřeba vypořádat.

Byl jednou jeden SÚKL

Elektronické recepty byly v České republice zavedeny zákonem o léčivech v roce 2007 a původně mělo jejich používání být povinné od 1. ledna 2015, což nakonec bylo v listopadu 2014 odloženo až na začátek tohoto roku. Důvodem byly především technické nedostatky celého projektu, které v té době kritizoval i tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Za vybudování systému eReceptů a jeho správu je zodpovědný Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), správní úřad dohlížející na léčiva a zdravotnické pomůcky podřízený ministerstvu zdravotnictví. Právě SÚKL se ve spojitosti s budováním systému pro elektronickou preskripci dopustil řady přešlapů, z toho některé jsou stále nevyjasněné, kvůli kterým se eRecepty ve výsledku značně prodražily.

V roce 2009 tak například SÚKL dal do chodu centrální úložiště elektronických receptů, kde se shromažďovala data pacientů. Dělo se tomu však bez jakéhokoliv souhlasu. Ústav se dočkal kritiky od pacientů i odborné veřejnost, nakonec se do věci vložil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který SÚKLu udělil pokutu 2,3 milionu korun.

Následoval také případ, kdy firma Tronevia dodávající software využila skutečnost, že s ní ústav ve smlouvě neměl vyřešenou otázku autorských práv, a SÚKL žalovala. Soud tak předběžným opatřením zakázal používat aplikace od firmy. Státní ústav pro kontrolu léčiv se nakonec odvolal a možnost používat většinu softwaru získal zpět s výjimkou aplikace právě na elektronické recepty, za kterou si musel zařídit náhradu.

Hospodaření SÚKLu bylo v minulém roce prověřeno Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který upozornil na velké množství nedostatků, týkající se právě i elektronické preskripce.

"Za vybudování Centrálního úložiště elektronických receptů SÚKL zaplatil v letech 2007 až 2016 téměř 318 milionů korun, jeho provoz bude v následujících čtyřech letech stát přibližně čtyři a půl milionu korun ročně. Využití tohoto systému je přitom minimální – od srpna roku 2011 do října roku 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů," stojí na stránkách NKÚ.

Nemilosrdný boj o recepty pokračuje

Jak se blížily začátek tohoto roku a povinné používání elektronické preskripce, kritika směrem k eReceptům a SÚKLu stále sílila a přicházela ze všech možných stran. Diskuse mezi příznivci a odpůrci začala nabývat řádně ostrých tvarů. Elektronické recepty pochopitelně ve velkém hájil a stále hájí SÚKL, který je za jejich fungování zodpovědný, velkým podporovatelem byl rovněž bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

"Zatím nikdo nebyl ochoten vyslovit ten jediný opravdový důvod, proč je odpor vůči eReceptu tak výrazný. Jde o rozkrytí černé díry v předepisování léčivých prostředků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky, resp. mezi lékaři a farmaceutickými společnostmi, a tak jednoznačně prokázat účelovost preskripce. Lékaři v řadách politiků ambici na rozkrytí patrně mít ani nemohou," odsoudil velmi ostře odpůrce na konci listopadu loňského roku v dopise Andreji Babišovi bývalý ředitel SÚKLu Zdeněk Blahuta, který obhajoval připravenost ústavu na zavedení eReceptů.

Blahuta následně v prosinci rezignoval a jeho post momentálně dočasně zastává jeho bývalá náměstkyně Irena Storová.

Proti se postavila řada organizací jako Česká lékařská komora (ČLK), Česká lékárnická komora (ČLnK) nebo Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR), které se většinou vyjadřovaly ve smyslu, že je povinná preskripce ve stávající podobě zbytečnou komplikací pro práci lékařů i lékárníků. Asi nejhlasitějším kritikem eReceptů se stal právě prezident zmíněné ČLK Milan Kubek, který se pustil i do hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Na základě zmíněné zprávy NKÚ podala ČLK trestní oznámení na neznámého pachatele.
"Cílem trestního oznámení je prošetření možného korupčního jednání v souvislosti se státními zakázkami na elektronické recepty. Zajímalo by nás, v čí kapse skončilo těch více než 300 milionů korun, které stát zaplatil z peněz daňových poplatníků za systému, který byl nepoužitelný, takže se muselo začít investovat znova," stojí na stránkách komory.

Raději skončit, než digitalizovat! 

Zavádění povinných eReceptů bylo i jedním z důvodů protestu lékařů a lékárníků 18. října 2017, kdy zavřelo přibližně sedm tisíc ordinací a 400 lékáren. Řada starších lékařů, kteří mnohdy ordinují již v důchodovém věku, se také nechala slyšet, že místo zařizování elektronické preskripce a další administrativní zátěže (v říjnu loňského roku například ještě nebyla odložena 3. vlna EET, do které spadají rovněž lékaři) raději ukončí svou praxi, což by mohlo způsobit nedostatek praktických lékařů v oblastech mimo velká města.

Ze strachu z nedostatku praktických lékařů rovněž devět senátorů v čele s Vladimírem Plačkem (ČSSD) podalo doslova na poslední chvíli novelu na další odložení eReceptů, tentokrát na rok 2020. Senátem návrh prošel, zasekl se však v poslanecké sněmovně.

Chytrá horákyně na ministerstvu

Vášnivé diskuse a především ohánění se těmi nejčernějšími scénáři z tábora odpůrců částečně pomohl utišit novopečený ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), kterému společně s mandátem spadl do klína také horký brambor elektronických receptů.

Ministr sice nezrušil ani neodložil povinnost vydávat eRecepty, ale vyřešil to trochu jako chytrá horákyně a přislíbil, že celý první rok nebudou lékaři za nedodržování povinnosti sankcionování a mohou tak nadále používat klasické listinné recepty i mimo výjimky dovolené zákonem. Pokutám, které mohou být dle zákona až dva miliony korun, se tak lékaři prozatím vyhnou.

Přesto, že eRecepty zůstaly povinné svým způsobem pouze symbolicky, se používání elektronické preskripce od začátku roku velmi zvedlo a dle statistiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv byly od začátku roku vydány takřka dva miliony eReceptů. Žádné extrémní černé scénáře, s kterými mnoho lidí počítalo, se tak nenaplnily. Nepříjemných a zbytečných komplikací je tu ale plno.

A komu tím prospějete? 

"Díky vstřícnosti nového ministra zdravotnictví a jím avizovanému pardonu těm, kteří nebudou v novém roce schopni eRecept vystavit, nenastala krize. Pacienti se ke svým lékům dostali. Nedostatky systému ale trvají i nadále – odezva z centrálního úložiště není okamžitá a systém občas padá, což prodlužuje dobu ošetření pacienta, lidé si stěžují na problémy při výdejích v lékárnách," říká v tiskové zprávě Sdružení praktických lékařů z 16. ledna předseda Petr Šonka.

SPL ČR rovněž upozorňuje, že mnoho lékařů, kteří někdy pracují ve vlastních ordinacích a zároveň i v nemocnicích, má strach ze zneužití svých elektronických podpisů, které musí nahrávat do cizího systému. Někteří tak činnost pro nemocnice raději ukončili.

"Podle průzkumu, který SPL provedlo mezi svými členy, více než polovina lékařů zaznamenala při výdeji eReceptu nějaký problém. Z oslovených 500 lékařů prodloužil eRecept ordinační dobu přesně 75 % z nich. Více než 24 % lékařů strávilo s pacientem kvůli jednomu eReceptu až o 3 minuty déle. Více než 50 % pacientů si svým ošetřujícím lékařům stěžovalo na problém při vydávání eReceptu v lékárnách. Kromě toho tisícům lékařů stále nedorazil certifikát ze SÚKL, i když o něj požádali včas, recepty zatím předepisují jen papírově. Celkem 7 000 lékařů na přidělení certifikátu čeká," stojí dále ve zprávě Sdružení praktických lékařů.

V tuto chvíli eRecepty skutečně příliš mnoho výhod nepřinášejí. Největší užitek mohl mít takzvaný lékový záznam, jenž by lékaři poskytl seznam všech léků, které pacient užívá, včetně těch předepsaných jinými doktory. Dalo by se tak předcházet nechtěným kombinacím léků, které spolu nemusí sedět. Případně je to také možnost jak ušetřit, pokud se zjistí, že pacient zásobu podobných léků už má. Bohužel, tato funkce bude pravděpodobně k dispozici až v příštím roce, především proto, že se musí legislativně ošetřit.

Podobně není momentálně možné na eRecepty předepisovat léky s opiáty, které mohou být napsány pouze na speciální listinné recepty s modrým pruhem. To by se v budoucnu také mělo změnit.

Žádný střet generací se nekoná

Asi by bylo jednoduché celý problém svést na to, že lidé odmítající eRecepty jsou prostě konzervativní nepřátelé všech nových technologií žijící prakticky v minulém století, ostatně tak se na ně dost často někteří zastánci elektronické preskripce i dívají. Ano, možná to v případě některých starších lékařů, kteří už nemají náladu učit se něco nového, skutečně platí, ale ve výsledku jde nejspíš jen o pár výjimek.

Hlavní problém je zkrátka v tom, že doktoři nikdy neměli žádnou pořádnou motivaci začít eRecepty používat, přestože dobrovolně tu možnost řadu let měli. Kdyby tam byla nějaká skutečná přidaná hodnota, něco, co skutečně ulehčí práci a má jasný smysl to používat, tak by většina doktorů na tento systém přešla už dávno. Ostatně nám může posloužit příklad Německa, na který upozorňoval například i prezident ČLK Milan Kubek a předseda SPL ČR Petr Šonka, kde je systém elektronické preskripce stále dobrovolný, ale přesto ho používá až 95 procent tamních lékařů. Protože němečtí lékaři k tomu byli motivování, ať už finančním zvýhodněním během přihlášení v prvních pěti letech, kdy systém běžel, nebo přidáváním nových užitečných funkcí a jejich postupným pilováním za pomoci již aktivních uživatelů.

To je ideální cesta, kterou jsme se v České republice bohužel tak docela nestačili vydat a místo toho jsme se rozhodli tuto část digitalizace zdravotnictví procpat tak trochu násilím, ať to stojí, co to stojí. Teď musíme doufat, že roční odklad sankcí ministra Adama Vojtěcha bude stačit, aby se z eReceptů stal přívětivý a užitečný systém pro všechny, po těch deseti letech by to už opravdu chtělo nějaký slušný výsledek.

Tagy: Česko Česká republika domácí Ministerstvo zdravotnictví ministr zdravotnictví české zdravotnictví informační technologie inovace a technologie

Zdroje: Vlastní