V léčebnách dlouhodobě nemocných je málo personálu, řekla dnes na tiskové konferenci v Brně ombudsmanka Anna Šabatová. Její pracovníci navštívili osm léčeben. Nikde nezjistili hrubé chování, naopak se personál podle Šabatové chová hezky.

Kvůli nedostatku zaměstnanců a času však dělá pouze nezbytné úkony a nemůže se lidem věnovat individuálně, uvedla. Dává proto 102 doporučení léčebnám a sedm dalších ministerstvu, jak by šlo situaci zlepšit. Podle ní by se ministerstvo mělo zasadit o početnější personál a navýšení standardů, u léčeben doporučuje změnit přístup a organizaci práce.

Z návštěv vyplynuly i další nedostatky, které mohou vést k zásahům do důstojnosti a soukromí pacientů. Šabatová uvedla například to, že je mnoho lidí na jednom pokoji, takže nemají soukromí, pokoje jsou neosobní a strohé, chybí dostatek rehabilitace, ale i signalizační zařízení pro přivolání pomoci, pokoje ani toalety nejsou bezbariérové a schází systematická prevence podvýživy a dehydratace. Personál nemá čas na to vést pacienty k soběstačnosti. Léčeben je v ČR přes 70, podle Šabatové se nešvary netýkají vždy všech, ale společným jevem je nedostatek personálu.

Většinu pacientů léčeben dlouhodobě nemocných tvoří podle Šabatové křehcí senioři ve věku 75 a více let. Součástí týmu ombudsmanky při návštěvách v osmi zařízeních po celé zemi a různých zřizovatelů byli i lékaři a všeobecné sestry.

Kancelář pošle výstup všem léčebnám dlouhodobě nemocných, ministerstvu zdravotnictví, krajským úřadům, vysokým školám, středním zdravotnickým školám a odborným společnostem, aby se mohla se situací seznámit i nejširší odborná veřejnost a praxe se mohla zlepšit.

Podle Šabatové nedostatek personálu vede k odosobnění péče a její automatizaci. Právnička kanceláře Tereza Gajdůšková uvedla, že kvůli nedostatku času provádějí zaměstnanci hygienu u více pacientů v jednom pokoji najednou, nepoužívají závěsy a lidé na sebe vzájemně vidí. Také míchají jídlo do jednoho, takže se člověku dostane směs rozmixovaných brambor, masa a omáčky, ale také se používají kojenecké láhve, což seniorovi nemusí být příjemné. "Je potřeba chránit důstojnost a soukromí pacientů," uvedla Gajdůšková.

Upozornila na to, že se v léčebnách používají i omezovací prostředky v podobě medikamentů, které mají člověka utlumit. Přitom se podle ní mají takové prostředky používat jen v bezprostředním ohrožení života pacienta.

"Vážím si práce ošetřujícího personálu, který je ale přetížený a finančně podhodnocený. I když dělá, co je v jeho silách, ve stávajícím počtu nemůže pacientům zajistit péči na odpovídající úrovni," dodala Šabatová.