Případy nezletilých přistižených při jízdě načerno se Ústavní soud zabýval opakovaně. Naposledy rozhodoval v případě mladé stěžovatelky, která se v lednu 2011 v severočeském Mostě neprokázala revizorovi platnou jízdenkou. Černé pasažérce bylo tehdy čtrnáct let.

Okresní soud v Mostě pak o rok později nařídil, aby žalovaná zaplatila cenu jízdného včetně přirážky a k tomu náklady na řízení před soudem. Okresní soud v Mostě zaslal předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu stěžovatelky u její rozvedené matky. K soudnímu jednání se však nikdo nedostavil. Soud následně uložil mladé černé pasažérce zaplatit vedlejšímu účastníkovi požadovanou částku a náklady řízení v celkové výši 8 920 korun.

Rozsudek, proti kterému nebylo možné se odvolat, byl doručován stěžovatelce a její matce. Dívka ale žila v době zahájení sporu s otcem na základě rozhodnutí okresního soudu, což muselo být soudu z jeho úřední činnosti známo. Do péče otce fakticky přešla v roce 2010.

Přesto byl rozsudek zaslán její matce, s níž se stýkala zřídka, která na zásilky nereagovala, ani ji nijak neinformovala.  O existenci rozsudku se dívka dozvěděla až z vyrozumění exekutorského úřadu o zahájení exekuce datovaného dnem 29. září 2016 a z výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti, které jí byly doručeny počátkem října téhož roku.

Případ se následně dostal k Ústavnímu soudu, kterému si dívka stěžovala, že jí bylo upřeno právo na spravedlivý proces, protože neměla možnost hájit se před soudem.

Senát Ústavního soudu za předsednictví Kateřiny Šimáčkové její stížnosti nakonec vyhověl. Ústavní soud přitom nijak nepředjímá výsledek řízení, jen umožní mladé stěžovatelce, aby s ní bylo řádně jednáno.

Až příslušný okresní soud však musí zjistit, komu bylo v předchozím řízení doručeno rozhodnutí soudu, umožnit stěžovatelce se tentokrát řízení zúčastnit a zohlednit její argumentaci jak k věci samé, tak k přiměřenosti výše nákladů řízení.

Obecné soudy jsou povinny chránit zájem dítěte

Obdobně Ústavní soud rozhodl i ve věci devítileté školačky z Pardubic, která za černou jízdu hromadnou dopravou v roce 2007 měla uhradit celkovou částku přesahující 26 tisíc korun. Podle tiskové mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové se o tom dívka dozvěděla až v souvislosti s exekučním řízením v roce 2014.

V nálezu Ústavního soudu se mj. konstatuje, že i pokud obecné soudy dospějí k závěru, že nezletilé dítě bylo způsobilé uzavřít smlouvu o přepravě osob, musí se zabývat tím, zda jízda načerno byla chyba dítěte a zda si dítě mohlo být vědomo následků spojených s jeho nezaplacením - tedy pokuty a uhrazení s tím spojených nákladů. 

Obecné soudy musí rovněž při svém rozhodování chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt.                               

Jízdy načerno jako národní sport

Ze statistiky vypracované Dopravním podnikem města Brna vyplývá, že v loňském roce bylo zaregistrováno 67 982 černých pasažérů. Z toho dětí ve věku do osmnácti let, které jely městskou hromadnou dopravou bez platné jízdenky, bylo za uplynulý rok odhaleno 4 272. Podle tiskové mluvčí dopravního podniku Barbory Lukšové jsou zjištěná čísla za rok 2015 obdobná.

V našem hlavním městě jsou počty černých pasažérů ve srovnání s Brnem podstatně vyšší. V roce 2016 bylo totiž uloženo 299 533 postihů cestujícím, kteří porušili přepravní podmínky. Tento počet se nijak výrazně neliší od minulých let.

"V předloňském roce naše přepravní kontrola zachytila 294 065 cestujících bez platného jízdního dokladu, z toho přibližně 6,2 procenta byli cestující, kteří nechali platný jízdní doklad doma, to znamená, že se nejednalo o typické černé pasažéry," uvedla mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková.

Dětské dlužníky nicméně podle ní nevnímá pražský dopravní podnik jako závažný společenský problém. Rodiče jako jejich zákonní zástupci naštěstí vesměs vzniklé pohledávky včas hradí a případů, kdy se tak neděje, je skutečně málo, jak zdůraznila Řeháková. 

Na pokutách za černou jízdu vybral Dopravní podnik hl. města Prahy v loňském roce 139 milionů korun, což je o sedm milionů více než v roce předcházejícím. V Brně inkasovali na pokutách za loňský rok přes 27,5 milionu korun a rok předtím to bylo ještě o 200 tisíc korun více. Počty odhalených černých pasažérů ve velkých městech nahrávají názoru některých sociologů, že jde o specifický druh národního sportu.