„Výsledky veřejných financí za rok 2021 v podstatě nejsou nijak překvapivé. Už samotné hospodaření státu v jednotlivých měsících roku dávalo jasný signál, že se rozpočet bude nacházet v hlubokém deficitu. K němu přispěly nejenom zvýšené výdaje na podporu ekonomiky v době opakovaných lockdownů, ale také zrušení superhrubé mzdy zasahující příjmovou stranu rozpočtu a v neposlední řadě i slabší výkon ekonomiky, která se ani v roce 2021 nevrátila na před-pandemickou úroveň,“ uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.

„Hospodaření vládních institucí za rok 2021 skončilo schodkem ve výši 359,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Největší podíl na výsledku mělo i nadále především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 385 miliard korun. Naopak hospodaření místních institucí, tedy obcí a krajů, vykázalo přebytek 34,6 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven loni vykázaly deficit devět miliard korun.

Statistici zároveň upozornili, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 10,3 miliardy korun kvůli navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na základě aktualizovaných účetních výkazů. V roce 2020 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 329,2 miliardy korun.

Celkový vládní dluh v absolutní částce loni stoupl o 417,3 miliardy Kč na 2,567 bilionu korun. Z toho je převážná část tvořena vydanými dluhopisy.

Trend zadlužování je sám o sobě podle Dufka velmi nepříznivý a v krátké době jej lze jen obtížně zvrátit. „Ekonomika se sice už zřejmě oklepe od covidových komplikací, avšak nyní už čelí problémům novým. A to extrémně drahým energiím, rozpadajícím se dodavatelským řetězcům a v neposlední řadě také vyšší ceně peněz, která bude znamenat přece jen i vyšší náklady na zadlužování,“ upozornil.