Kabinet dnes dokument zveřejnil na svém webu. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.

Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024. „Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný,“ píše vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek. Cestu ke stabilitě vidí vláda v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže.

Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Soustředit se chce i na bydlení, vzdělávání či to, aby lidé měli jistotu důstojného života ve stáří. „Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu,“ stojí v programovém prohlášení.

Kabinet v úvodu dokumentu uvádí, že se bude muset vyrovnat i s řadou jevů, které přichází zvnějšku. „Z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii covidu-19 i důsledky energetické krize,“ shrnuje prohlášení klíčové aktuální úkoly, o kterých hovoří vládní politici už od svého prosincového jmenování.

Své plány označuje vláda za velice ambiciózní. „Ale víme, že je třeba začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si už nemůže dovolit žádná další zpoždění,“ stojí v prohlášení. Kabinet chce být otevřený a transparentní a hájit zájmy všech občanů.

Programové prohlášení schválila vláda jednomyslně ve čtvrtek. Jednotlivé kapitoly navazují na programovou část koaliční smlouvy a většinou jsou obsáhlejší a obsahují konkrétní termíny. Vláda požádá Sněmovnu o důvěru ve středu 12. ledna, v dolní komoře má většinu 108 hlasů.

Programové prohlášení

Ve svém programovém prohlášení vláda slibuje, že v roce 2025 bude Česká republika na obranu dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje v této výši chce kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) uzákonit. Pro efektivní financování armády a její modernizaci plánuje zřídit obranný fond. Chce také předložit několik novel, včetně změny zákona o zadávání veřejných zakázek a ústavní novely, která by umožnila vládě rychleji vysílat vojáky do zahraničí.

„Vzhledem ke zhoršujícímu se bezpečnostnímu prostředí jsou nutné investice do obranyschopnosti naší země,” uvedla vláda v dnes zveřejněném dokumentu. Za základ české obrany kabinet považuje členství v NATO, v rámci aliance chce být platným a respektovaným spojencem, který si plní své závazky. Jedním z nich jsou výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP.

Zahraniční politika ČR se bude podle prohlášení opírat o ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) a dobré vztahy se sousedními státy. Důraz kabinet klade na ochranu lidských práv i prosazování českých zájmů a evropských hodnot ve světě. Česko musí být podle vlády aktivním členem EU a NATO. „Budeme klást důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě, na ochranu lidských práv a demokracie a prosazování českých ekonomických zájmů a evropských hodnot ve světě,“ uvedl kabinet. Členství v EU považuje za klíčové, v bloku je zásadní zachovat volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu a principy subsidiarity a proporcionality.

V oblasti spravedlnosti a práva slibuje vláda Petra Fialy dokončit návrh nového trestního řádu i věcného záměru civilního řádu soudního. V prohlášení dále napsala, že ještě v letošním roce chce vytvořit návrh novely zákona o státním zastupitelství, která zavede funkční období vedoucích státních zástupců, pravidla pro jejich transparentní výběr i podmínky jejich odvolání, včetně zpřesnění podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce. „Připravíme nové procesní kodexy, které jsou podmínkou pro modernizaci, zrychlení a zkvalitnění soudního řízení,“ uvedl Fialův kabinet. Ohledně státních zástupců plánuje vláda také přijmout opatření „k posílení jejich odpovědnosti“.

Nová vláda chce přispět k obnově fotovoltaiky, protože ji považuje v geografických podmínkách ČR za klíčový obnovitelný zdroj. Kabinet přispěje ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně 100 000 střechách do roku 2025. Budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Programové prohlášení v energetice je téměř srovnatelné s koaliční smlouvou.

„Před Českou republikou stojí zásadní výzvy v podobě důsledků pandemie covid-19 a bezprecedentní energetická krize. Zároveň čelí velkým globálním změnám v technologické a environmentální oblasti a potřebné transformaci ekonomiky,“ uvedla vláda v programovém prohlášení.

Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal) je pro ČR podle programového prohlášení příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.

Digitalizace, modernizace školství a EU

Koaliční vláda chce do tří let dokončit digitalizaci služeb veřejné správy. Nejpozději v roce 2023 by podle ní měla také skončit povinnost nosit s sebou průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Plánuje vytvořit Portál podnikatele a jednotné digitální tržiště. Hodlá rovněž vytvořit platformu pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru na poli kybernetické bezpečnosti.

Programové prohlášení vlády pro školství vyzdvihuje jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slibuje udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách.

Vláda v dokumentu avizuje rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol. Proti koaličnímu programu z dokumentu vypadl příslib zajištění srovnatelných podmínek pro soukromé a církevní školy.

Vláda slibuje, že se úspěšně zhostí předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane ve druhé polovině letošního roku. Chce EU demokratickou, nebyrokratickou, sociálně spravedlivou a obchodně otevřenou a s důrazem na dodržování občanských svobod. Ministrem pro evropské záležitosti je předseda senátního evropského výboru Mikuláš Bek. Členství v EU vláda považuje za klíčové a prospěšné.

Vláda také plánuje v oblasti financí stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínek pro přijetí eura. Kabinet chce dále zrušit povinnost elektronicky evidovat tržby (EET), zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH a limit pro paušální daň na dva miliony korun a snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body v případě konsolidovaných veřejných financí.