Přelom března a dubna se nijak neliší od jiného otočení kalendáře. Jeden měsíc končí a začíná druhý. Jak se tedy z prvního dubna stal apríl, den vtipů a žertů, kterými se lidé snaží navzájem napálit?

Ačkoli podobné svátky existovaly už ve starém Římě a Británii, nejstarší a nejlépe doložená historická zmínka pochází z vlámské básně z roku 1561, v níž šlechtic posílá prvního dubna svého sluhu na „bláznivé pochůzky“.

Francie v roce 1582 oficiálně přešla z juliánského kalendáře na gregoriánský, což zahrnovalo vypuštění 13 dnů v prosinci onoho roku. Na jaře 1583 si na některé změny, které přechod na nový kalendář přinesl, někteří obyvatelé stále ještě pomalu zvykali. Ti, kdo dodržovali juliánský kalendář a neslavili začátek roku v lednu, ale na přelomu března a dubna, se stali terčem posměchu. Říkalo se jim „apríloví blázni“.

V 19. století se apríl stal základem americké kultury. „První duben je den, kdy si připomínáme, čím jsme ostatních 364 dní v roce,“ prohlásil údajně americký spisovatel Mark Twain.

Ale pojďme zpátky k samotným aprílovým žertům, do nichž se často zapojují i světové firmy a společnosti. Aprílový žert může značce získat značnou pozornost, ale je třeba ho dobře promyslet, aby místo pozitivní reklamy spíš neuškodil, uvedla profesorka Rita McGrathová, odbornice na firemní strategii ekonomické fakulty Kolumbijské univerzity.

Klíčem dobrého aprílového žertu, který začne několik dní před samotným aprílem, aby pak mohli tvůrci prohlásit - „Ale vždyť my jen žertovali!“ - je takové tvrzení, které je dost dobře uvěřitelné, dost zajímavé na to, aby o něm lidé začali mluvit, ale ne příliš zavazující, aby nezanechalo škody poté, co se ukáže, že to byl jen apríl. Proto podle Rity McGrathové loňský aprílový žert společnosti Volkswagen nevyšel - firma se svým tvrzením o změně názvu zašla příliš daleko.

Jako jiný příklad nepovedeného aprílového žertu může posloužit firma Google, která v roce 2016 přidala do poštovní služby Gmail speciální tlačítko - po jeho stisknutí se místo zamýšleného e-mailu odeslal animovaný mimoň z filmu Mimoni. Ovšem řada uživatelů odeslala mimoně místo (často velmi důležitého) e-mailu omylem; firma nakonec musela funkci vypnout a uživatelům se omluvit.

O dost lépe dopadl aprílový žert, který připravil řetězec rychlého občerstvení Taco Bell. Prvního dubna 1996 vyšla v několika předních amerických denících celostránková reklama, podle níž firma koupila historickou památku Zvon svobody (Liberty Bell). Tímto krokem prý chce „snížit státní dluh“ - a zvon přejmenuje na „Taco Liberty Bell“.

V té době ještě neexistovaly sociální sítě a reklamy v tisku vyvolaly velký rozruch - zvlášť když si k nim přisadil tehdejší mluvčí Bílého domu Mike McCurry. Aby nezkazil legraci, prohlásil: „Podobných věcí máme v plánu víc. Společnost Ford Motor Co. chce renovovat Lincolnův památník; jen ho pak přejmenuje ne Lincolnův památník Mercury.“ Mercury je jedna z nejznámějších značek vozů firmy Ford, která se vyráběla do roku 2011.

A mnoho rodičů nepochybně zalitovalo, že jeden loňský aprílový žert není pravda. Týkal se firmy LEGO a chytrých kostek, které prý automaticky uhnou, když se k nim někdo přiblíží bosou nohou.