Zdá se, že stranické volební programy by mohly být novým trendem pro čtivo na dovolenou. Zatímco jedni šéfové stran si v jejich popularizaci vedou celkem zdatně (Babiš), jiní si jenom stěžují, že jejich program nikdo nečte (ČSSD) a další svým postupem připomínají spíše slona v porcelánu (AfD). Když dva dělají totéž, není to prostě totéž. Asi těžko ale můžeme předpokládat, že se AfD inspirovala u svého českého (nebo přesněji řečeno slovenského) kolegy a rozhodla se prezentovat svůj volební program také jako knihu. Ona to totiž kniha není a ani se jako kniha netváří. Je to obyčejný volební program, který se jen nabízí ke koupi za necelá tři eura (2,99 – jako obvykle) ve formě elektronické knihy.

Zákazníci jsou pochopitelně rozezleni a dávají to na webu patřičně najevo. Proč vlastně AfD prodává něco, co si lze z jejích stránek bez problémů a zdarma stáhnout? Tiskový mluvčí strany  Andreas Zöllner má samozřejmě vysvětlení: nabídka je určena těm, kdo by chtěli mít volební program jako elektronickou knihu a kdo zároveň chtějí stranu finančně podpořit.

Po stažení do Kindlu se datum změní na rok 1933

Jinými slovy: publikace by měla zaujmout hlavně ty, jejichž srdcím je blízká AfD a její volební program. Z reakcí návštěvníků Amazonu to ale nevyplývá. Jedovatými komentáři se to jen hemží. Jedni si stěžují, že publikace nestojí ani za říšskou marku, druzí jsou pobouřeni, že jim Amazon doporučuje Hitlerův pamflet Mein Kampf, jiní navrhují upravit cenu na 88 centů a další tvrdí, že kdyby se text publikace nabízel vytištěný na toaletním papíře, byli by ochotní zaplatit klidně i 18,88 eura. Další uživatelé označují program za velmi nepodařený a nezábavný plagiát Mein Kampfu, jiní v narážce na historické události žertují, že po stažení publikace se jim ve čtečce automaticky změnilo datum na rok 1933 a smazala se jim všechny díla Thomase Manna, Ericha Kästnera a dalších, nacisty nenáviděných a pronásledovaných autorů. Jiný uživatel ironicky ocenil, že dílo obsahuje krásně srovnaná všechna písmena německé abecedy, kritizuje ovšem, že tu byly použity arabské číslice.

Cena se později snížila na 99 centů a nakonec Amazon prodej zastavil s tím, že produkt vykazuje problémy s kvalitou.

Dvě třetiny Němců mají sklon k populismu, na volbách to ale znát není

I když není zase tak neobvyklé, že se uživatelé Amazonu formou komentářů ke knihám vyjadřují negativně o politických soupeřích, dlužno podotknout, že pod programem AfD je tu i řada pozitivních komentářů, zjevně z řad příznivců strany. Podle nedávné studie Bertelsmannovy nadace sice odmítá populistické postoje 37 procent Němců, 34 procent s nimi ale zčásti souhlasí a 29 procent je přímo zastává. Jako typické znaky populismu označuje nadace kritiku establishmentu, především parlamentu a tradičních politických stran, odmítání pluralistických názorů a přesvědčení, že existuje všeobecná vůle lidu, jíž by se politika měla podřídit.

I němečtí populisté ale většinou odmítají radikální pozice. Více než dvě třetiny z nich jsou pro členství v Evropské unii a 85 procent podporuje demokracii. Zároveň však 80 procent kritizuje přílišné rozšíření EU. "Populisté v Německu jsou často zklamanými demokraty, ale nikoliv radikálními nepřáteli demokracie. Ve srovnání se Spojenými státy a Francií se ukazuje, že v Německu je výrazně slabší kritika politického establishmentu," uvedl autor studie Robert Vehrkamp, podle něhož německé strany ve volbách s extrémními pozicemi jen těžko uspějí. Výjimkou je v tomto ohledu téma migrace, které má potenciál mobilizovat voliče AfD.

Proč straně klesají preference

AfD by přitom podle aktuálního průzkumu necelé dva měsíce před parlamentními volbami dalo hlas jen sedm procent voličů. Se 40 procenty preferencí zatím jasně vede konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, druzí jsou sociální demokraté SPD s 22 procenty. Vedle těchto dvou stran současné vládní koalice by se do Spolkového sněmu měli dostat také Levice s devíti procenty, svobodní demokraté (FDP) a Zelení s osmi a AfD.

Na vrcholu migrační krize přitom Alternativě pro Německo výrazně stouply preference a dosahovala v průzkumech až 15 procent. K výraznému poklesu voličské přízně přispěly v posledních měsících vzestup sociální demokracie, vnitřní rozpory a především výroky některých představitelů strany, kteří leckdy používají i slovník nacistů. Voliči zkrátka dostali strach, že by volbou AfD dali hlas pravicovým extremistům.

Kontroverzních výroků z úst představitelů strany zazněla v minulosti celá řada. Šéf strany v Durynsku Björn Höcke loni v lednu v narážce na berlínský pomník holocaustu například prohlásil, že Němci jsou jediným národem na světě, který si památník hanby umístil do srdce své metropole. Místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová zase uvedla, že kdo ilegálně překročí hranice, je útočník, a proti útočníkům je třeba se bránit. Bývalá šéfka strany Frauke Petryová šla v tomto ohledu ještě dál a nevyloučila použití střelných zbraní při pokusu migrantů o ilegální překročení hranice.