Dnes je pátek 30. července 2021., Svátek má Bořivoj
Počasí dnes 29°C Místy bouřky

Další uprchlíci vyráží na moře. Zmizí Evropa, jakou jsme znali?

Další uprchlíci vyráží na moře. Zmizí Evropa, jakou jsme znali?
Uprchlíci u řeckých břehů | zdroj: Profimedia

Jak dlouho může Evropa zvládat příval uprchlíků a přitom si udržet otevřenost a prosperitu? Donekonečna to nepůjde.

Příliv uprchlíků na starý kontinent letos pokračuje.Během ledna se na řeckých ostrovech vylodilo na 60 tisíc migrantů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jich spočítal 58 600, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) 62 tisíc.

Jsou to alarmující čísla.

Jistě, je to méně, než na sklonku loňského léta. Tehdy do helénské země měsíčně připlouvalo přes sto tisíc uprchlíků. Avšak poměřováno loňským lednem, během něhož do Řecka připlulo "jen" 1200 migrantů, tedy padesátkrát méně, to vypadá úplně jinak.

Co víc, k šedesáti tisícům uprchlíků, mířícím do západní Evropy přes Řecko, můžeme přičíst dalších pět tisíc migrantů, kteří v lednu dorazili do Itálie ze Severní Afriky, zejména z Libye.

Na počátku roku přitom bývá moře bouřlivé, což komplikuje plavbu a zvyšuje riziko. Mnohé z migrantů to od cesty do Evropy odradí. Lze ale předpokládat, že svůj záměr nevzdají a počkají na lepší podmínky.

Upozornil na to Mark Rutte, premiér vlády Nizozemska – země, která v prvním pololetí letošního roku Evropské unii předsedá. "Očekávám, že počty uprchlíků se na jaře čtyřikrát zvýší. Takový nápor však dlouho nemůžeme ustát," upozornil Rutte na nedávném dostaveníčku politiků s byznysmeny ve švýcarském Davosu. Odhadl, že unie má šest až osm týdnů na to, aby zachránila schengenskou zónu volného pohybu.

Před ničivými dopady masové imigrace varují další evropští politici. Namátkou:

Manuel Valls, francouzský premiér: "Pilíře evropského projektu jsou narušeny. Evropský projekt může rychle zemřít."

Angela Merkelová, německá kancléřka: "Nikdo by neměl předpokládat, že budeme mít společnou měnu bez toho, abychom snadno překračovali hranice."

Wolfgang Schäuble, německý ministr financí: "Jednota Evropy je vážně ohrožena."

Je situace opravdu tak vážná?

Až jich přijdou miliony

Počet uprchlíků připlouvajících během nejchladnějšího měsíce do Řecka zpochybňuje tvrzení těch analytiků, kteří předpokládali, že nápor migrantů s koncem roku výrazně poleví a v roce 2016 se nebude opakovat. Tito "experti" vycházeli z přesvědčení, že migranti, kteří chtěli přijít, až na výjimky do Evropy už dorazili.

Loni na starém kontinentu přibylo téměř 1,8 milionu migrantů, z toho 1,1 milionu v Německu. Jsou to závratná čísla.

Pesimisté (nebo spíš realisté?) přitom varují, že loňská uprchlická vlna může být pouze předehrou tsunami, které může do Evropy během dvou let donést až tři miliony uprchlíků.

V takovém případě "adieu Schengen". Evropské státy spustí hraniční závory, protože převáží ochrana vlastní hranice, tedy vlastních národních zájmů. (Zatím zavedlo namátkové hraniční kontroly sedm států Schengenu – NěmeckoRakousko, FrancieDánsko, Norsko, Švédsko a Malta.)

Za trvalého přívalu migrantů nemohou nejvíc vytížené evropské státy (především Německo) udržet své sociální systémy na současné úrovni. Přiznal to i německý eurokomisař pro digitální ekonomiku Günther Oettinger. "Další milion uprchlíků druhý rok za sebou Německo nezvládne," řekl v rozhovoru pro list Bild am Sonntag

Jak je zastavit?

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rozhovoru pro magazín Der Spiegel prohlásil: "Musíme zabránit tomu, aby se na jaře počet přicházejících uprchlíků výrazně zvýšil."

Německá vláda tento týden navrhla zákon, který má od března přidat na seznam bezpečných států Alžírsko, Maroko a Tunisko. Už loni v říjnu byly do této kategorie zařazeny Albánie, Kosovo a Černá Hora. To znamená, že žadatelé z těchto zemí budou muset předložit důkazy o svém pronásledování.

Co víc, návrh zákona počítá s tím, že azylanti v Německu nebudou moci v následujících dvou letech zažádat o sloučení rodin. Pokud by takový princip neplatil, mohl by jejich počet brzy vzrůst na několikanásobek.

A to jsou některé další "vychytávky", které mají snížit vlnu uprchlíků a zajistit, aby ji Evropa zvládla:

  • Tři miliardy eur, tedy 81 miliard korun, pro Turecko. (Na finanční pomoc unie Turecku spoléhá německá kancléřka Angela Merkelová, která ji v Ankaře dohodla. Za tyto peníze by Turci měli lépe pečovat o uprchlíky, kterých jsou v zemi téměř tři miliony, a bránit jejich odjezdu do Řecka.)
  • Časové omezení azylu (Většina západoevropských vlád včetně německé dala najevo, že uprchlíci v jejich zemích získají azyl jen na tři roky.)
  • Deportace odmítnutých žadatelů o azyl (Plánuje je jak Německo, tak severské státy. Návrat afrických nebo asijských migrantů je však podmíněn tím, že je přijmou zpět jejich domovské státy. A ty si za takovou "laskavost" zpravidla dávají tvrdě zaplatit, nebo žádají nějaké protislužby.)
  • Společná pohraniční stráž (Projekt je reakcí na to, že některé země nezvládají ochranu schengenské hranice. Musí ho však schválit všechny státy. Pokud plán odhlasují, potrvá měsíce, než budou jednotky připraveny k nasazení.)
  • "Marshallův plán" pomoci zemím, odkud uprchlíci přijíždějí(Navrhuje ho Wolfgang Schäuble. Lze ho však zavést jen v případě, že se v zemi neválčí a ovládá ji centrální vláda. To ale není případ Sýrie, odkud do Evropy přichází nejvíc uprchlíků.)
  • Rozdělení uprchlíků mezi státy (Nejspíš mrtvý projekt. Některé státy chtěly přerozdělit 160 tisíc migrantů. Dosud se však podělily jen o 334 uprchlíků.)
  • Hotspoty (Administrativní centra v Řecku a Itálii, kde budou migranti vyslechnuti a evidováni. Odtud budou také případně deportování do země původu.)

Déjà vu

Mohou tyto projekty výrazně omezit počty migrantů přicházejících do Evropy? Kdo ví.

Pokud ale selžou, neznamená to, že se Evropská unie rozpadne, že se státy od eura vrátí k národním měnám. Na to je Evropa příliš ekonomicky provázaná. Pád Schengenu je však reálný.

V takovém případě bychom se měli připravit nejen na namátkové, ale systematické kontroly "sousedských" hranic. A také na to, že se budeme na cestě za nákupem v bavorském nebo saském pohraničí prokazovat pasem, případně popojíždět v koloně na hranicích.

Někdo takové časy ani nepamatuje, pro jiného to může být nepříjemné déjà vu.

Zdroje:
Vlastní