Evropskou unii nemilují, mnozí z nich ji dokonce nemohou vystát. Přesto bude nejspíš většina Britů ve čtvrtek hlasovat pro to, aby jejich království v bruselské ohlávce zůstalo.

"Evropská unie není perfektní. Věřte mi, nemám k ní žádný citový vztah," ujišťuje premiér David Cameron. Přesto vede kampaň za setrvání ostrovní monarchie v unii. Mimo jiné proto, že rozvod by byl pro Británii příliš drahý.

Podobně uvažuje mnoho dalších Britů. Lze tušit, že právě jejich hlasy v referendu převáží.

Výstřely na brexit

Kde hledat odpověď na výsledek čtvrtečního referenda? Třeba v průzkumech mezi britskými voliči.

Tři ze čtyř nejnovějších sond předpovídají vítězství prounijního tábora, jehož členové budou na hlasovacím lístku křížkovat "remain", tedy zůstat (v Evropské unii). V anketě agentury ORB převážili zastánci setrvání země v "bruselské" Evropě nad stoupenci odchodu, kteří volí "leave" (opustit unii), v poměru 55 ku 45. Průzkum institutu NatCen skončil výsledkem 53 ku 47, rovněž ve prospěch unijního svazku.

A do třetice: V sondě agentury Survation podpořilo členství v unii 45 procent Britů, brexit 42 procent.

Pouze průzkum agentury YouGov vyzněl pro brexit. Pro něj se vyslovilo 44 procent dotázaných, 42 procent bylo proti.

Průzkumy jsou tedy pořád téměř fifty fifty, všechny však ukazují na vzestup hlasů pro unii. Ještě minulý týden přitom posilovali odpůrci unie.

Je patrné, že preference zvrátila vražda labouristické poslankyně Jo Coxové, která vedla kampaň za setrvání v unii. Političku postřelil a pobodal vyšinutý britský nacionalista.

Vražda zjevně zchladila horké hlavy těch, kteří se nechali unést emocemi vyvolávanými Borisem Johnsonem, bývalým starostou Londýna, jedním z vůdců kampaně za brexit. K unii se po ní patrně přiklonili také někteří nerozhodnutí voliči.

Nezabil fanatik Thomas Mair nevědomky také brexit?

Bremain koupíte dráž

Zajímavou nápovědu pro výsledek britského referenda poskytují predikční trhy, na nichž se podobně jako na burze obchoduje s předpokládaným výsledkem událostí, a také kurzy sázkových kanceláří.

Sázkaři a investoři riskují peníze, proto o výsledku zpravidla přemýšlejí víc než ti, kteří odpovídají v průzkumech. Platí to i pro rozhodování mezi bremainem (složenina slov Britain a remain – zůstat) a brexitem (Britain a exit).

Brexitu dávají investoři nízké šance. Na predikčním trhu PredictIt se jeho akcie prodávají za 27 centů. Akcie bremainu jsou k mání za 73 centů. Pokud investor uhádne brexit, dostane tedy za akcii 73 centů. Když uhádne bremain, bude brát jen 27 centů.

Vyjádřeno v procentech: Brexitu dávají predikční investoři 27procentní šanci, bremainu 73procentní.

Za stejnou cenu (27 centů) jako na PredictIt se prodává akcie brexitu na PredictWise. Na predikční burze Hypermind ji můžete koupit už za 22 centů.

Na všech predikčních trzích přitom bremain v minulých dnech posiloval a brexit oslaboval.

Ještě se patří zmínit Betfair. Tato největší britská sázková kancelářaburza sázek nabízí na brexit kurz 3, což odpovídá 33procentní naději na odchod z unie. Na burze sázek Betfairu, kde sázkaři sází proti sobě, jsou šance na brexit 24procentní.

Klídek v byznysu

Trend ve prospěch pokračování Británie v unii, patrný z průzkumů veřejného mínění, se přelil také na západoevropské burzy (s cennými papíry), které se naladily na vítězství bremainu. Akcie tam počátkem týdne zaznamenaly nejvýraznější vzestup od loňského srpna. Analytici to přičítají zejména reakci na nejnovější průzkumy.

"Setrvání (Británie v unii) dává akciím podporu," řekl agentuře Reuters investiční poradce Rick Meckler, ředitel společnosti LibertyView Capital Management.

Také britská měna se tento týden otřepala ze strachu z brexitu a posílila. V pondělí dokonce nejvíc za posledních šest let.

Byznysmeni nemají rádi nejistotu. Pokud se trhy uklidnily, je proto patrné, že věří bremainu.

Poučení z dějepisu

Jako téměř jistou věc bere triumf tábora stoupenců bremainu britský historik Peter Kellner. Na svém blogu píše o referendech pořádaných v monarchii v uplynulých desetiletích. Ostrované v nich většinou hlasovali pro setrvalý stav, tedy proti změnám.

V referendu o setrvání Británie v Evropském hospodářském společenství v roce 1975 hlasovalo pro status quo 62 procent ostrovanů. Obdobně dopadlo lidové hlasování Velšanů o jejich o rozšířené autonomii (devoluci) v roce 1979, plebiscit o změně volebního systému Spojeného království před pěti lety a předloňské referendum Skotů o jejich nezávislosti. Také v těchto případech se ostrované vyslovili proti změnám.

Všechna referenda měla společné i to, že konečný rozdíl ve výsledku byl vždy výraznější ve prospěch odpůrců změn, než naznačovaly průzkumy.

Velšané si nakonec vlastní parlament v roce 1997 odhlasovali. Jenže zatímco krátce před referendem průzkumy dávaly stoupencům devoluce více než dvanáctiprocentní rozdíl, v samotném hlasování vyhráli o pouhých šest desetin procenta.

Také Skotové v referendu (v roce 1979) hlasovali pro vlastní parlament. Jejich hlasování však mělo manifestační podobu. Byli zajedno pro devoluci, kampaň proti ní nikdo nevedl.

No a jaké poučení z této exkurze do historie vyplývá? Poddaní královny Alžběty se zpravidla drží zásady "každá změna je k horšímu" a jejich kuráž ke změně klesá s tím, jak se blíží hlasování.

Takže status quo?

Průzkumy veřejného mínění (byť jsou téměř vyrovnané), kurzy predikčních trhů, sázkových kanceláří, akcií a libry, stejně jako zkušenosti z nedávné historie – to vše ukazuje na vítězství zastánců členství ostrovní monarchie v Evropské unii. Dá se říct, že jeho pravděpodobnost je o něco vyšší než vysoká.

Za stoprocentně pravděpodobný, tedy jistý, však bremain pochopitelně pokládat nelze. Lidová hlasování se vyznačují vysokou mírou nevyzpytatelnosti, platí pro ně poučka, podle které "je jisté jen to, že jisté není nic".