Věda

Císař Gaius Caesar Augustus Germanicus, pro přátele jen Caligula, byl jedním z nejznámějších vůdců starověkého Říma. Nestalo se tak pro jeho slovutné úspěchy na kolbišti politiky či války, nýbrž pro pověstný zhýralý a amorální způsob života. Něco z toho nyní možná připomene průzkum vulkanického jezera Nemi ležícícho v Itálii. Archeologové se totiž na jeho dnu rozhodli najít Caligulovu třetí nechvalně známou výletní loď. 

René Descartes je právem považován za jednoho z otců moderní vědy. Tento francouzský filosof, fyzik a matematik proslul zejména pokusem o nalezení filosofické jistoty shrnutým do slavné věty „Myslím, tedy jsem“. Kromě svých filosofických bádání ovšem zásadně přispěl také k rozvoji moderní vědecké metody, analytické geometrie, optiky, psychologie a dalších oborů. Odrazily se ale tyto intelektuální kvality také ve stavbě a velikosti jeho mozku? 

Tipněte si, kde se nachází jedna z největších archeologických perel na světě, která ukrývá klíč k poznání prastaré civilizace existující tisíce let před zrozením křesťanství. Kdybyste chtěli toto místo navštívit, museli byste si vydat na jih Pákistánu.  

V povodí Amazonky nalezneme místa s největší druhovou bohatostí na Zemi. Celkově zde můžeme narazit na statisíce různých druhů rostlin a živočichů, mnoho z nich dosud nepopsaných. Místní biodiverzita je výjimečná dokonce i v porovnání s ostatními tropickými deštnými lesy na naší planetě. Ale proč zde žije tolik různých druhů?

Všeobecně uznávaná teorie tvrdí, že člověk pochází z Afriky, tedy přesněji řečeno, že právě tam se oddělily vývojové větve člověka a lidoopů. Jenže co když to bylo úplně jinak a kolébka lidstva se ve skutečnosti nachází v Evropě?

Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají. 

Pokud jste si někdy kladli otázku, na co bychom mohli být jako Češi pyšní, tak odpověď je nasnadě - na naše vědce. Česká věda se ve světě těší skvělé pověsti a bude i nadále. Odchovává totiž mladé odborníky, kteří posouvají kupředu nejen českou vědu, ale celý svět. Připomíná to mimo jiné cena Neuron, kterou ve středu převzala pětice mladých vědců.

V jeskyních po celém světě se nachází záhadné siluety lidských rukou, které vznikly před desítkami tisíc let. Jen v Evropě jde o téměř čtyři desítky jeskyní, nemluvě o zbytku světa. Zatímco stáří obrázků archeologové zjistit dokážou, jinak jsou ale siluety rukou pro vědce stále záhadou, kterou se pokoušejí rozluštit.