Letos uplyne přesně 111 let od chvíle, kdy bratři Wilbur a Orville Wrightovi postavili řiditelný létající stroj a 17. prosince 1903 se na jeho palubě vznesli do vzduchu. Nebyli sami, kdo o historické prvenství usiloval – na paty jim šlapal vynálezce Samuel Pierpont Langley, jehož výzkum financovala vláda. Jenže učeného vědátora strčili do kapsy nadšenci. První letadlo vzniklo v dílně na výrobu bicyklů. 

Stephen Hawking si chce zahrát v dalším pokračování filmové série o agentovi 007. Britská fyzikální celebrita je přesvědčena o tom, že by se jeho syntezátorem generovaný hlas dokonale hodil pro postavu ústředního záporáka.  

Lachtani na ostrově Marion u pobřeží Antarktidy stále častěji znásilňují tučňáky. Odborníci se snaží zjistit, co je vede k tak neobvyklému sexuálnímu chování. 

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek je sice místopředsedou Sobotkovy vlády, ale zjevně mu chybí ministerstvo. Chtěl by si jedno takové, třeba docela malé, založit. Jmenovat se bude vznešeně Úřad pro budoucnost a má koordinovat financování a úkolování vědy a výzkumu. Bělobrádkův plán už podpořil premiér Sobtoka. O projektu napsal deník E15.

V laboratořích společnosti Google odborníci pracují na nanočásticích, které budou umět rozpoznat známky některých chorob ještě předtím, než se rozvinou a začnou pacienta ohrožovat. A aby to nebylo málo, nanočástice půjde monitorovat a řídit pomocí speciálního elektronického náramku. 

Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje naplnit sen mnoha sovětských generací a uskutečnit po roce 2030 pilotovaný let na Měsíc. Ruské plány s dobýváním vesmíru počítají i s nepilotovanou cestou na Mars. 

Nobelova cena za chemii, která byla ve středu udělena, je poslední letošní přírodovědnou kategorií v rámci prestižních ocenění. Získali ji dva Američané Eric Betzig a William Moerner a jejich německý kolega Stefan Hell, ovšem nikoli přímo za chemii, ale spíše za technologii. Nobelův výbor ocenil jejich fluorescenční mikroskop s vysokým rozlišením, který umožňuje studovat procesy uvnitř živých buněk. 

Nobelova cena za fyziku byla letos udělena trojici Japonců Isamu Akasakimu, Hiroši Amanovi a Šuji Nakamurovi za za vynález modré diody, která umožnila vznik technologie intenzivního, ale energeticky šetřivého zdroje světla. Jména laureátů zveřejnil na svém webu Nobelův výbor.