Věda

Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob. 

"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."

Proč lidé mají potřebu fotit sami sebe a sdílet to na internetu? Jsou zatím jen narcistické sklony, nebo to má i jiný důvod? Na to si posvítili vědci z americké Univerzity Brighama Younga. 

Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.

Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii. Nové látky si nechali patentovat a zahájili rozsáhlé testování. K medicínsky použitelnému léčivu bude ale podle Evy Jurkové z Akademie věd ČR potřeba ještě mnoho let práce. 

Skoro jako z Jurského parku působí nález fosilizovaných červených krvinek patřících opičím předchůdcům člověka z doby před 20 až 30 miliony let. Zkamenělou životodárnou tekutinu totiž vědci nalezli v klíštěti archivovaném uvnitř jantaru. Detailní analýza krve však překovala příběh alternativní verze Jurského parku v horor. Uvnitř vzorku totiž vědci našly stopy ještě něčeho ještě překvapivějšího – nejstarší dochovanou fosilii buněčných parazitů. 

Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje. 

Ačkoliv moderní medicína už pomalu dosáhla na tvorbu umělých tkání, to nejlepší, co z 3D tisku v medicíně v dohledné době dorazí, bude umělá kůže určená pro oběti popálenin. Komplexnější tkáně jako orgány jsou však stejně vzdálené jako desetiletí nazpět.