Několik let pracoval tým historiků na knize, která má ambici být "první volbou" pro každého, kdo se chce dozvědět něco o svých českých, respektive rakouských sousedech. Příručka je zamýšlena jak pro širokou veřejnost, tak i jako klasická školní kniha o historii. Dost místa dostanou i kontroverzní témata mezi Prahou a Vídní – Benešovy dekrety nebo Temelín, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

KSČM si na svém dubnovém sjezdu vybere směr, jakým se bude ubírat. O post předsedkyně se uchází i europoslankyně Kateřina Konečná, která symbolizuje generační výměnu. Co by její zvolení znamenalo a jak radikální změna by to pro komunisty byla?

Je na Češích, jestli se rozhodnou zrušit tak zvané Benešovy dekrety. Není je k tomu možné nutit, je přesvědčen šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Ve zrušení dekretů, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, ale nadále doufá. Řekl to v pátek na tiskové konferenci v Mnichově před víkendovým sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Bezmála dvě třetiny Turků žijících v Německu hlasovaly v nedělním ústavním referendu pro posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podpořily tak fakticky zahraničního diktátora, který doma odstavil opozici a umlčel média. Sami němečtí Turci přitom žijí ve fungujícím demokratickém právním státě. Tato situace v mnoha ohledech připomíná situaci v Československu v roce 1935, kdy sudetští Němci v parlamentních volbách podpořili Henleinovu SdP.

K pravidelným hostům konference Dialog uprostřed Evropy, jejíž 26. ročník se uskutečnil ve dnech 7. až 9. dubna v Brně, patří také Bernd Posselt. Díky své robustní postavě nepřehlédnutelný prezident Panevropské unie v Německu (Paneuropa-Union Deutschland) a mluvčí Sudetoněmeckého Landsmannschaftu oslavil v loňském roce šedesáté narozeniny. Jak jsem během našeho setkání zjistil, je to člověk komunikativní, s velkým přehledem a rovněž příjemného vystupování.

Německý svaz vyhnanců (Bdv) přivítal to, že střední Evropa včetně Česka uznává násilný vývoj poválečného vysídlení německého obyvatelstva a že si tuto událost připomíná. Spolek zároveň připomněl, že násilné vyhnání nemůže být opodstatněno závěry postupimské konference. 

Podle nejvyššího představitele Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernarda Posselta je nutné, aby se hovořilo o vysídlení sudetských Němců z poválečného Československa a podobná situace se už nikdy neopakovala. Posselt to řekl ve svém projevu na 66. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu.  

Evropskou cenu Karla IV, která je nejvyšším oceněním udělovaným Sudetoněmeckým krajským sdružením, v sobotu převzal rakouský diplomat, původem ze Slovinska, Valentin Inzko, který jednu dobu působil i v Česku, kde pomáhal zakládat kulturní rakouskou instituci. Sudetští Němci jej ocenili především za to, že se zasazoval o mír ve střední Evropě.