Na konci druhé světové války bylo z východního Německa odsunuto kolem dvanácti až čtrnácti milionů Němců. Někteří z nich přitom pocházeli z Česka a Polska. Především starší generaci pořád ještě neopustil strach, že se Němci budou dožadovat vrácení těchto území. Mladí lidé se ale na poválečnou situaci dívají jinak. Území, na kterém dříve žilo německé obyvatelstvo, se stalo domovem několika generací Poláků. Odsun je také citlivým tématem i v Česku. Většina Čechů ho podle průzkumu přijímá jako historické vyústění druhé světové války. 

Na 20. června připadne v Německu tzv. Den vyhnanců. Země si tak připomene osudy jak Němců vyhnaných po druhé světové válce z českého pohraničí a Polska, tak i oběti aktuálního vyhánění po celém světě. O zavedení památného dne se zasadil Svaz vyhnanců, ale i kancléřka země Angela Merkelová.

Benešovy dekrety patří na smetiště dějin a jejich další existence jen zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců, řekl dnes nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dekrety podle něj oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek. 

Milan Horáček, německý politik českého původu, dnes převzal v bavorském Augsburgu Evropskou cenu Karla IV. Důvodem, proč získal toto významné ocenění právě Horáček, je podle slov sudetoněmeckého krajanského sdružení, že politik s českými kořeny zosobňuje staletou tradici společného života Čechů a Němců v českých zemích, kterou rozbily až události druhé světové války. Komise si cení jeho letitého boje za lidská práva jak na české, tak německé straně.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA zopakoval svůj dřívější názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti. Ocenil nicméně "deset procent" sudetských Němců, kteří se tehdy proti Hitlerově politice postavili.