Havlíček chce s Riberovou řešit odklad metanového nařízení, podporuje ho 20 zemí
24. 9. 2026 – 12:33 | Ekonomika | Jasmína Krásná
Český ministr průmyslu Karel Havlíček bude dnes v Bruselu jednat s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberaovou. Chce s ní řešit zejména odklad metanového nařízení, které zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do EU.
Česko spolu s dalšími 19 zeměmi žádá odklad celé normy, unijní exekutiva ale pouze státům doporučila, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.
Havlíček přijel do Bruselu už ve středu a zúčastnil se večeře, na kterou francouzský ministr průmyslu Sébastien Martin pozval několik svých kolegů a zároveň zástupce významných firem. "Diskutovali jsme pochopitelně o takřka kritické situaci v oblasti energií, která se ale pravděpodobně bude ještě zhoršovat s ohledem na to, co se odehrává na Blízkém východě, jde ale samozřejmě i o důsledky války ukrajinsko-ruské," uvedl český ministr.
Francie se podle Havlíčka přidala na stranu Česka, které se snaží prosadit odložení nařízení o snižování emisí metanu. "Před pár měsíci se nám podařilo zde v Bruselu získat na naši stranu 17 zemí," uvedl. "Dnes můžeme konstatovat, že se k nám připojily další státy včetně Francie, takže vše je na dobré cestě a já jsem přesvědčen, že během několika dnů dohrajeme aktivitu České republiky a metanové nařízení se odloží," dodal. České snahy nyní podle něj podporuje dalších 19 zemí, mimo jiné i Německo.
Několik států EU včetně ČR se obrátilo na EK již na konci června a žádalo, aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení nové normy o snižování emisí metanu. Země to zdůvodnily obavami o energetickou bezpečnost Evropy v době geopolitické nestability.
Nařízení o emisích metanu v energetice by mělo začít platit 1. ledna 2027. Dovozci fosilních paliv podle něj musejí příslušným vnitrostátním orgánům každoročně poskytovat podrobné a hlavně nezávisle ověřené informace o emisích metanu spojených s dodávanou energií. Podle Česka to ale představuje problém vzhledem k nedostatku ověřovatelů a měřičů ve třetích zemích. Čeští zástupci o tom informovali už v dubnu v takzvaném non-paperu a premiér Andrej Babiš rovněž napsal dopis předsedkyni komise Ursule von der Leyenové.
V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do EU.
Komise na výzvu reagovala na konci července a státům nevyhověla. Pouze jim doporučila, aby po dobu tří let neukládaly pokuty ropným a plynárenským společnostem, které pravidla o emisích metanu poruší. Pokuty by tak státy měly společnostem odpustit pro roky 2027, 2028 a 2029. Veškeré povinnosti by nicméně i nadále zůstávaly v platnosti.