Pětadvacet let po pádu komunismu ve střední a východní Evropě žijeme uprostřed relativizace totalitních režimů i revizionistického hodnocení porevoluční éry. Také oslavy pádu Berlínské zdi, ke kterému došlo 9. listopadu, místy připomínaly karneval bolševiků.

Relativizace minulého režimu? Ale kdeže, rovnou pomsta za porevoluční čtvrtstoletí. "Hlasy toho druhého Česka" dostávají čím dál větší podíl na moci.

Od sametové revoluce uplynulo už čtvrt století. K výročí historické události, která nám umožnila vstoupit do nové éry, se v Praze otevře multikulturní prostor s názvem Sametové centrum. Najdete ho v Cihelné ulici č. 4 poblíž Karlova mostu. 

Na výročí sametové revoluce se vyrojí komentáře a názory, typicky s víceméně převažujícím postojem. Ten letošní – kromě toho, že se vlastně ani moc neslavilo – byl v duchu „tak takhle jsme si to, když jsme cinkali klíči, nepředstavovali“. Když raději pominu, že naprostá většina z těch, která „cinkala klíči“, ve skutečnosti seděla zalezlá u televize a ven vyšla možná až okolo generální stávky, kdy bylo jasné, že je vyhráno, musím souhlasit s jedním. Ani já jsem si to takto nepředstavoval. Představoval jsem si, že to bude mnohem horší.