Jako pasažéři kabelek, kočárků, ale i po vlastních nohou si tito psi užívají jedno z nejvíc pulzujících měst světa - New York. A že v jeho ulicích umí i skvěle zapózovat, dokazují fotky amerického fotografa Marka McQueena.

Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.

Mouchy patří společně s hlodavci mezi nejvýznamnější přenašeče chorob. Nyní dokonce vědci zjistili, že nemocí přenášejí mnohem víc, než se dosud předpokládalo. 

Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.

Fotografie jelena olizujícího lišku připomíná spíš záběr z disneyovky než reálnou scénu. Od chvíle, kdy se snímek objevil na Twitteru, se přírodovědci dohadují: Proč to jelen dělá? A skutečně se to lišce líbí tak, jak to na první pohled vypadá? 

Hluboko na dně mrazivého Čukotského moře žijí pod ledem tvorové, které tam vědci rozhodně nečekali. Unikátní video zachytilo obří arktické medúzy.

Lysohlávky, lidově "houbičky", jsou známé obsahem halucinogenních látek se silným vlivem na lidskou psychiku. V našich končinách představují především rekreační drogu, na jiných místech a v jiných kulturách jsou ale využívány i k meditaci či navození stavů mystického vytržení. Zatímco samotné halucinace, stejně jako doprovodné změny vnímání a prožívání navozené při požití "houbiček", trvají jen několik hodin, drobnější psychické změny doznívají ještě mnoho týdnů. Nebylo by tak možné lysohlávky využít k léčbě některých psychických chorob? 

I Švýcaři mají nyní svou kauzu, která vzdáleně vyvolává asociace s případem vepřína postaveného na místě koncentračního tábora v Letech. Poslanec švýcarského parlamentu za stranu Zelených Jonas Fricker totiž nedávno přirovnal transport jatečních prasat k deportacím Židů za druhé světové války – a politicky mu to zlomilo vaz. Je pravda, že Frickerův výrok lze považovat za nevhodný, ale ve své podstatě je výstižný. S antisemitismem to nemělo nic společného a šlo naopak o příspěvek do debaty, nakolik jsou si lidé a zvířata rovni jako živé bytosti.