Senátoři se shodli na tom, že se novelou platového zákona nebudou zabývat. Umožnili tak lednové zvýšení platů ústavních činitelů o tři procenta. Řada je tak na prezidentu Miloši Zemanovi, který už ve středu slíbil, že novelu podepíše.

Sněmovna schválila vládní novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Snižují se tak platby za vynětí půdy z fondu a zavádějí se výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby. Poslanci také zvýšili podíl obcí na odvodech za zábor půdy.

Koaliční vláda Bohuslava Sobotky prosadila ve Sněmovně svůj první státní rozpočet. Poslanci schválili rozpočet na příští rok se schodkem rovných 100 miliard korun, což je proti letošnímu schválenému deficitu o 12 miliard méně. Letošní rozpočet připravila Rusnokova vláda s ministrem financí Janem Fischerem.

 Politikům by měly vzrůst od ledna platy zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se zvýšil o 1700 na 57 600 korun. Sněmovna tento návrh odhlasovala v pátek.

Lidovci oznámili, že budou po svých koaličních partnerech požadovat prodloužení zmražení platů ještě o rok. ANO, které se včera s ČSSD domluvilo na jednoprocentním zvýšení, odpoledne jejich návrh podpořilo. Čeká se, jestli se k nim připojí i třetí koaliční partner. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dnes zároveň vyzval k tomu, aby do budoucna o výši platů poslanců rozhodovala vláda.

Prezident Miloš Zeman by zvýšení platů poslanců a senátorů o 14 procent vetoval. Považuje takové zvýšení za nenažranost.

Ne o jedno, dvě nebo tři procenta, ale o rovných 14 procent si mají podle dalšího sněmovního výboru zvednout platy poslanci. Bohuslav Sobotka sice trvá na "kompromisním" 3,5procentním zvýšení, ale zdá se, že mu to nebude nic platné. Stojí proti němu prakticky celá Sněmovna. Jak moc tedy svá slova myslí upřímně?

Sněmovní rozpočtový výbor doporučí upravit zákon o platech ústavních činitelů tak, aby se jejich příjmy zvyšovaly spolu s růstem průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře.