plastická chirurgie

Bulharka Andrea Ivanova utratila přes 600 tisíc korun za výplně rtů a další drastické úpravy obličeje, aby se proměnila v živou panenku Bratz. Navzdory varováním lékařů pokračuje dál – stejně jako další extrémní případy z plastické scény, kde už nejde jen o krásu, ale o hranici mezi svobodou a sebezničením.

Místo vylepšeného těla čekalo na oblíbenou internetovou osobnost to nejhoršímu možné neštěstí.

V soutěžích krásy se vždy točí vysoké miliony. Ať už jde o ženy, psy nebo třeba... velbloudy. Pro vítězství jsou lidé často schopni udělat cokoli. Třeba své zvíře napíchat botoxem, hormony nebo mu voperovat gumové či silikonové výplně na správná místa. 

Nikdo není ve skutečnosti tak ošklivý, jak vypadá na pasové fotografii, zní jedna z Murphyho pouček. O videokonferencích to platí dvojnásob. Pohled na sebe sama na monitoru počítače dokáže nejednoho účastníka ponouknout k tomu, aby co nejdříve něco udělal se svým vzhledem. A v krajním případě se svěřil do rukou odborníků se skalpelem.

Výzkum mezi ženami zjistil, že sociální sítě zvyšují jejich dychtivost po dokonalosti a poptávku po zákrocích z oboru kosmetické a plastické chirurgie.

Už více než sto let uplynulo od největší námořní bitvy první světové války, v níž se utkalo britské a německé loďstvo. Událost vstoupila do dějin i proto, že přelomová léčba jednoho zraněného námořníka odstartovala moderní plastickou chirurgii.

Někdo považuje za výstřednost i obyčejné tetování, někteří lidé však došli v modifikaci svých těl mnohem dál. Vlastně až do bodu, kdy už se lidem mnohdy ani nepodobají. A to naprosto cíleně. 

Jako mnozí jiní návštěvníci Istanbulu si také Palestinec Džamíl plánuje návštěvu Modré mešity a výlet lodí Bosporem. Sedmadvacetiletý muž je ale ve skutečnosti v Istanbulu z jiného důvodu - kvůli implantaci 1500 vlasů, jež zakryjí jeho pleš. Istanbul se stal centrem pracovišť, která se těmito zákroky zabývají.