Rajčata na keři praskají zrovna teď, na konci léta. Choroba za tím není a náprava ubere zahrádkáři půlku zálivky

Trhlinu nejčastěji způsobí voda, kterou plodu dodal sám pěstitel.

Za prasklinu může velká dávka vody po suchu

Praskání je fyziologická porucha z prostředí, ne škůdce a ne choroba. Proto na ni postřik nepůsobí a nákup přípravku vyjde naprázdno.

Mechanismus je jednoduchý. Slupka roste pomaleji než dužina, takže když po suchém týdnu přijde najednou velká dávka vody, plod ji nasaje, zevnitř se napne a slupka povolí.

Tu dávku často nepřinese bouřka, ale konev. Zahrádkář po suchu zalije pořádně, aby to rostlině vynahradil, a právě tím plody rozpůlí.

Proč se to děje na konci léta

Praskají hlavně dozrávající plody. K tomu se přidají velké rozdíly mezi odpolednem a ránem a první vydatné deště po suchém období.

Nejhůř dopadnou rostliny v květináčích, pytlích a nádobách. V malém objemu půdy kolísá vlhkost nejrychleji. Rostlina v záhonu má rozsáhlejší kořeny a výkyvy v zásobování vodou snáší líp. Ve skleníku se zálivka řídí lépe, ale plody praskají i tam.

Nejvíc praskají velkoplodé odrůdy, ale ani cherry rajčata ušetřená nejsou. Jen se u nich trhlina táhne po délce plodu.

Otrhané listy plodům nepomohou

Ke konci léta se běžně otrhávají listy, aby plody prý líp dozrály. Jenže plod, který přišel o zástin listů, se na slunci přehřeje. A přehřátý plod praská snáz. Keř proto neprořezávejte zbytečně.

Ve skleníku a ve fóliovníku má stejnou roli větrání a stínění. Venku teplotu plodu neuřídíte prakticky nijak.

Co udělat hned

• Zalévejte pravidelně a menšími dávkami místo jedné velké dávky po suchu. Půda pak nestřídá vyprahlost a zaplavení. U nádob vlhkost kontrolujte každý den.
• Zamulčujte půdu pod keři posekanou trávou nebo slámou. Mulč brzdí výpar, drží vlhkost vyrovnanou a potřeba zálivky klesne zhruba o polovinu.
• Otrhejte dozrávající plody den předem, když se po suchu hlásí vydatný déšť. Doma v klidu dozrají.

Posekanou trávu ale nevozte pod keře v hromadě. Pokládá se po vrstvách a jedna vrstva má být nejvýš asi 6 milimetrů silná. Než přijde další, nechte tu spodní proschnout, zhruba týden. Tlustá vrstva se slehne, začne zapáchat a vodu ani vzduch pak spíš nepustí.

Který zelený plod doma dozraje

Poznávacím znamením je barva. Plod s narůžovělým nádechem dozraje doma bez ztráty chuti. Lesklý zelený plod se světlou hvězdičkou na spodku dozraje taky, ale chuť už nedožene. Matně zelený plod nedozraje vůbec a je leda tak do lečo.

Uložte plody v jedné až dvou vrstvách do krabice, přikryjte je novinami a dejte do tmy. Jednou za pár dní je přeberte. Dozrávání zrychlí banán nebo jedno zralé rajče přidané do krabice.

Krabici držte zhruba mezi 13 a 21 °C. Blíž horní hranici plod dozraje za dva týdny, blíž spodní zhruba za měsíc.

Co s prasklým rajčetem

Prasklý plod skliďte hned, ať je zralý, nebo ještě zelený. Na keři se do trhliny dostanou bakterie a plísně a plod během pár dní změkne. Trhlina je otevřená brána hlavně pro plíseň šedou, které podzimní vlhko nahrává.

Čerstvě prasklé a nezaplísněné rajče normálně snězte nebo uvařte, ale zpracujte ho hned. Do zavařovací sklenice poškozený plod nepatří. A jakmile v prasklině najdete plíseň, jde do koše celý. U měkké zeleniny se plíseň nevykrajuje.

Kde rada neplatí

Při vytrvalých deštích venku prevence nezabere vůbec. Proti následkům zaplavení lék není a pomůže jen včasná sklizeň.

Odolná odrůda riziko snižuje, ale nevylučuje ho. Škodí i opačný extrém. Pravidelná zálivka neznamená trvale promáčenou půdu, rajčata nepřelévejte.

Trávou z trávníku, který v posledním měsíci dostal herbicid, nemulčujte vůbec. Některé herbicidy v ní vydrží i roky.

Do lednice dozrávající rajčata nepatří, pod 10 °C ztratí chuť. A matně zelený plod doma nedozraje, čekat na něj je zbytečné.

Nezavařujte ani plody z uschlé nebo pomrzlé natě. Rada míří na zahradu a skleník, ne na rajčata koupená v obchodě.