Jeden den v centru Prahy: Co vidět v okolí Staroměstské a kam se vydat pěšky

Takový výlet se hodí nejen pro návštěvníky, kteří jsou v Praze poprvé. I lidé, kteří českou metropoli znají, často procházejí centrem příliš rychle a míjejí menší ulice, průchody nebo výhledy, které stojí za zastávku. Výhodou pěší trasy je právě možnost město vnímat pomaleji a podle potřeby plán během dne měnit.

Staroměstská jako praktický začátek dne

Stanice metra Staroměstská na lince A leží na velmi výhodném místě mezi Josefovem, Staroměstským náměstím a Vltavou. V okolí se nacházejí také tramvajové zastávky, takže se sem dá snadno dostat z dalších částí Prahy. Pro návštěvníka, který má na prohlídku centra jen několik hodin, je to praktické místo, kde začít.

Před samotnou procházkou se vyplatí vyřešit jednu věc, která může celodenní výlet výrazně zpříjemnit: zavazadla. To se týká hlavně lidí, kteří už opustili hotel nebo apartmán, ale vlak či letadlo jim odjíždí až večer. Tahat kufr po dlažbě Starého Města a přes Karlův most není příliš pohodlné. Řešením může být Úschovna zavazadel Staroměstská, díky které lze pokračovat po centru nalehko. Jednou ze služeb fungujících na podobném principu je Radical Storage, která využívá síť partnerských míst pro krátkodobé uložení zavazadel.

Pak už není potřeba řešit nic jiného než pohodlné boty a přibližný plán trasy.

První zastávka: Josefov

Ze Staroměstské je to jen několik minut do Josefova, historické židovské čtvrti. Dnešní podoba této části Prahy je výsledkem výrazných stavebních proměn na přelomu 19. a 20. století, mezi novější zástavbou ale zůstala zachována řada významných památek spojených s dlouhou historií pražské židovské komunity.

K nejznámějším patří Staronová synagoga, Starý židovský hřbitov, Pinkasova, Klausová a Španělská synagoga. Pokud chce návštěvník některé z objektů navštívit uvnitř, je dobré počítat s tím, že samotný Josefov může zabrat značnou část dopoledne. Při jednodenním pěším okruhu je proto rozumné vybrat si jen jednu nebo dvě památky a zbytek čtvrti projít zvenčí.

Za pozornost stojí také Pařížská ulice. Dnes je známá především luxusními obchody a výraznou architekturou, zároveň tvoří přirozené spojení mezi Josefovem a Staroměstským náměstím.

Staroměstské náměstí není jen orloj

Přes Pařížskou se po několika minutách chůze dostanete na Staroměstské náměstí. Právě zde bývá koncentrace turistů během dne nejvyšší, přesto by byla chyba tuto část Prahy jednoduše obejít.

Dominantou náměstí je Staroměstská radnice s orlojem. Pražský orloj patří mezi nejznámější symboly města a každou celou hodinu se před ním obvykle shromáždí velké množství návštěvníků. Kdo chce vidět náměstí z jiné perspektivy, může zamířit také na věž Staroměstské radnice.

Na opačné straně náměstí nelze přehlédnout gotické věže chrámu Matky Boží před Týnem. Uprostřed prostoru stojí pomník mistra Jana Husa a nedaleko také obnovený Mariánský sloup.

Vyplatí se ale opustit hlavní proud turistů a na chvíli se zatoulat do okolních ulic. Týnský dvůr neboli Ungelt se nachází jen pár kroků od náměstí, přesto zde bývá atmosféra odlišná od rušného prostoru před orlojem. Ve středověku sloužil jako místo spojené se zahraničními obchodníky, kteří do Prahy přiváželi své zboží.

Přes Malé náměstí ke Klementinu

Ze Staroměstského náměstí lze pokračovat přes Malé náměstí směrem ke Karlově ulici. Ta patří k nejfrekventovanějším turistickým trasám v centru, protože vede přímo ke Karlovu mostu. Není ale nutné držet se pouze hlavního proudu. Stačí občas odbočit do některé z bočních ulic a Staré Město začne působit úplně jinak.

Před Karlovým mostem se nachází rozsáhlý areál Klementina, někdejší jezuitské koleje a dnes také sídlo Národní knihovny České republiky. Komplex je po Pražském hradě jedním z nejrozsáhlejších historických stavebních celků ve městě.

Jednou z jeho nejznámějších částí je barokní knihovní sál a Astronomická věž. S Klementinem je spojena také mimořádně dlouhá tradice meteorologických pozorování, která zde probíhají pravidelně od roku 1775. Pokud si návštěvník zvolí prohlídkovou trasu, musí počítat s dalším časem navíc. Při jednodenní návštěvě města tedy záleží na tom, zda dá přednost interiérům, nebo chce větší část dne strávit venku.

Karlův most je nejlepší projít bez spěchu

Od Klementina už je Karlův most skutečně jen kousek. Vstup na něj ze strany Starého Města tvoří Staroměstská mostecká věž, jedna z nejvýraznějších gotických staveb v Praze. Kdo má dost energie, může vystoupat na její ochoz a podívat se na most, Vltavu i historické střechy z výšky.

Samotný Karlův most začal vznikat za vlády Karla IV. ve 14. století a dnes představuje jednu z nejnavštěvovanějších částí Prahy. Most spojuje Staré Město s Malou Stranou a jeho charakteristickou podobu dotvářejí sochy a sousoší rozmístěné podél cesty.

Během hlavní turistické sezony může být most kolem poledne velmi zaplněný. Kdo má možnost, měl by se sem vrátit také brzy ráno nebo později večer. Atmosféra je v těchto hodinách úplně jiná a samotná architektura mostu vynikne mnohem lépe.

Na jednodenním výletě ale není třeba spěchat ani přes den. Pohled směrem k Pražskému hradu patří k těm, kvůli kterým má smysl na chvíli zastavit.

Z mostu dolů na Kampu

Po přechodu Karlova mostu nemusíte okamžitě pokračovat na Malostranské náměstí. Z mostu lze sejít na Kampu, která nabízí příjemnou změnu oproti nejrušnějším ulicím historického centra.

Ostrov Kampa odděluje od Malé Strany rameno Vltavy známé jako Čertovka. Oblast kolem vody, malých mostků a historických domů patří k nejfotogeničtějším částem centra. Na Kampě se nachází také park, který je vhodným místem pro krátkou pauzu.

V blízkosti stojí Museum Kampa zaměřené na moderní umění střední Evropy. Návštěva muzea se dá do jednodenního programu zařadit, pokud člověk nechce absolvovat všechny historické interiéry na předchozích zastávkách.

Při hezkém počasí ale může úplně stačit krátká procházka podél Vltavy. Z některých míst se otevírají pěkné pohledy na Staré Město a nábřeží na druhé straně řeky.

Malá Strana: jiná tvář historické Prahy

Z Kampy je možné vystoupat zpět směrem k Malostranskému náměstí. Tato část trasy má oproti Starému Městu trochu jinou atmosféru. Ulice jsou členitější, terén začíná stoupat a mezi domy se objevují průhledy směrem k Pražskému hradu.

Jednou z hlavních dominant Malostranského náměstí je chrám svatého Mikuláše, významná barokní stavba, kterou nelze při průchodu čtvrtí přehlédnout.

Odtud se nabízí dvě možnosti. Pokud už se blíží odpoledne a nohy začínají být unavené, lze pokračovat pomaleji ulicemi Malé Strany, zastavit se v některé kavárně nebo se vrátit směrem k řece. Kdo má ještě dost času a energie, může pokračovat Nerudovou ulicí vzhůru k Pražskému hradu.

Má smysl přidat Pražský hrad?

Pražský hrad je natolik rozsáhlý, že si bez problémů zaslouží samostatný den. Přesto může být příjemným zakončením pěšího okruhu centrem, zejména pokud není cílem detailně navštívit každý přístupný objekt.

Cesta z Malostranského náměstí směrem k Hradu vede do kopce, ale odměnou jsou postupně se otevírající výhledy na střechy Malé Strany a další části města. V areálu pak návštěvníka čeká například katedrála svatého Víta, Starý královský palác, bazilika svatého Jiří nebo Zlatá ulička.

Pokud je ale plánem prohlídka interiérů, je lepší Hrad nechat na samostatnou návštěvu. Kombinovat během jednoho dne několik muzeí, Klementinum, židovské památky a kompletní prohlídku Pražského hradu by znamenalo spíše neustálé hlídání času než pohodovou procházku.

Kde se během dne zastavit na jídlo

Historické centrum nabízí obrovské množství restaurací, kaváren a hospod, ceny i kvalita se ale mohou výrazně lišit. Nejjednodušší pravidlo zní: není nutné jíst přímo na nejznámějším náměstí nebo několik metrů od Karlova mostu.

Už několik ulic stranou lze najít podniky, které působí klidněji a nejsou zaměřené výhradně na rychlý turistický provoz. Totéž platí pro Malou Stranu. Vyplatí se proto nepovažovat první restauraci na trase za jedinou možnost.

Pokud je cílem během jednoho dne ujít větší část centra, lepší než dlouhý oběd může být kratší zastávka kolem poledne a pozdější večeře. Trasa pak zůstane flexibilní a není nutné přizpůsobovat celý den jedné rezervaci.

Kolik kilometrů je potřeba ujít?

Základní trasa od Staroměstské přes Josefov, Staroměstské náměstí, Klementinum, Karlův most, Kampu a Malou Stranu není extrémně dlouhá. Po započítání odboček, návštěv památek a běžného chození po okolních ulicích se ale počet kroků rychle zvyšuje.

Proto se vyplatí mít pohodlnou obuv. Historické centrum je plné dlažby a povrch, který na mapě vypadá jako krátká procházka, může být po několika hodinách překvapivě únavný.

Zároveň není potřeba snažit se stihnout úplně všechno. Praha má výhodu v tom, že zajímavá místa nejsou oddělena dlouhými přesuny. Když některou památku vynecháte, pravděpodobně cestou narazíte na jiný kostel, dvůr, průchod nebo výhled, který v původním plánu vůbec nebyl.

Jeden den stačí k tomu, aby člověk chtěl přijít znovu

Centrum Prahy je ideální pro návštěvníky, kteří rádi poznávají město pěšky. Ze Staroměstské lze během jediného dne projít několik čtvrtí a sledovat, jak se postupně mění architektura i atmosféra ulic. Dopoledne může patřit Josefovu a Starému Městu, odpoledne Karlovu mostu, Kampě a Malé Straně.

Největší chybou by bylo proměnit takovou procházku v závod mezi jednotlivými památkami. Praha funguje lépe, když si člověk nechá čas i na místa, která neměl předem označená v mapě. Právě menší ulice, vnitrobloky, výhledy přes Vltavu nebo neplánovaná zastávka v kavárně často rozhodnou o tom, co si návštěvník z jednodenního výletu nakonec zapamatuje nejvíc.