Je volání po řízku pro každého skutečně tím hlavním, s čím by se partaje měly vrhnout do voleb? Anebo jde jen o populistický blábol, který odvádí pozornost od opravdových problémů, s nimiž si politika neví rady?

Turecký vůdce Recep Erdogan staví v Evropě jednu mešitu za druhou. Na Balkáně vytváří pašalíky a kupuje si zbraně proti NATO. Ničema, který se tváří jako spojenec.

Pozvánku na neblaze proslulou konferenci ve Wannsee u Berlína posílal Reinhard Heydrich hlavounům SS a NSDAP z Prahy. Muž z nejvyšších pater nacistické hierarchie byl v té době již čtvrt roku zastupujícím říšským protektorem protektorátu Čechy a Morava a původně domluvenou schůzku ke "konečnému řešení židovské otázky" přesouval na 20. ledna 1942.

Příchod statisíců uprchlíků do Evropy v roce 2015 vyvolal řadu obav. Ze zvýšení z kriminality, z kulturních a náboženských rozdílů i z neschopnosti běženců najít si zaměstnání. Právě na pracovním trhu nakonec realita předčila očekávání, rozhodně ve dvou zemích, kam přišlo nejvíc běženců v přepočtu na počet obyvatel – v Německu a v Rakousku, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Německá kontrarozvědka BfV definitivně označila takzvané "identitáře" za extremistickou organizaci. K tomuto závěru došla tajná služba poté, co krajně pravicové Identitární hnutí tři roky monitorovala právě kvůli podezření na extremistické tendence. Zpravodajci v okolních zemích to vidí podobně, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Z cizího krev neteče a mrtvému jsou zuby platné… no, jak mrtvému zimník. Proto býval chrup padlých vojáků kdysi ideálním materiálem pro výrobu zubních protéz. Velké dentistické žně nastaly zvlášť po bitvě u Waterloo.

Stovky čínských krajanských spolků napojených na stranické orgány v Číně účinně podchycují čínskou diasporu. Dotčené státy se v tom začínají orientovat teprve pomalu. Jen v Německu působí na 230 takových čínských skupin. Fungování "krajanských" organizací za hranicemi Číny bylo již poměrně dobře zmapováno zejména v Austrálii a také v USA. V Evropě se o nich zatím příliš neví.

Na Adolfa Hitlera byla spáchána řada neúspěšných atentátů. Ten v rámci takzvané Operace Valkýra patří k nejznámějším. Spiklenci se během této akce pokusili zabít nacistického vůdce 20. července 1944 ve Vlčím doupěti v Rastenburgu na východě Pruska.